Nedělní výlet za rodiči
Poslední a nejhorší ataku jsem zažil v září 2021. Stalo se to o víkendu. Začátkem týdne dostala dcera ze školky střevní virózu a zbývající dny do konce týdne již byla doma. Já jsem se držel. Každý den jsem chodil cvičit do fitness centra nebo trénoval box. V pátek večer mě začalo bolet břicho a tato bolest nepřestala celou noc. Následující den, tedy v sobotu jsem proležel se střevní virózou. V neděli ráno už mi bylo dobře. Děti chtěli navštívit babičku a dědečka (mé rodiče). Rozhodli jsme se s manželkou, že si uděláme za nimi výlet.
12. září 2021 je den, kdy jsem se dozvěděl, že jsem prožil panickou úzkost a ataku. I přesto všechno, jsem za tento den vděčný.
Cítil jsem se lépe, ale raději jsem nechal řídit manželku. Už během cesty se mi udělalo nějak divně = nevolno. Manželka se mě optala, či se nevrátíme domů, ale já jsem odvětil, že nikoliv – děti se těší, tak jedeme dále. Když jsme zastavili v Šebrově (vesnici) na semaforu na červenou, tak jsem se cítil hůře. Problém s dechem, sucho v ústech, jemné mravenčení a ledové prsty v horních končetinách. Pokračovali jsme dále. Když jsme projížděli lesem směrem na Blansko, tak jsme stáli opět na semaforu (rozkopaná cesta) a jen nám padla zelená, tak jsem řekl manželce ať zastaví, že mi je hrozně špatně. Nemohl jsem pořádně dýchat, brněla mě hlava i ruce, které se mi zkřížili a vůbec jsem je necítil.
Nemohli se dovolat záchrance – nebyl signál
Manželka, starší dcera i lidi, co zastavili se pokoušeli zavolat sanitku, ale bohužel jsme byli zrovna v úseku, kde nebyl dobrý signál. Proto jedna řidička řekla manželce, že jedou dále na signál a budou zkoušet se dovolat a zavolat nám sanitku. Řidiči, kteří jeli kolem nás, tak zastavovali a pomáhali než dorazí sanitka. Dodnes těmto lidem děkuji z celého srdce, za jejich ochotu a starostlivost. Manželce jsem předával snubní prsten, sundal hodinky a myslel na to nejhorší. Hlavou se mi honili myšlenky, že už možná vidím svoji milovanou ženu a děti naposledy. Při psaní těchto slov a vět se mi opět vrací myšlenky na tyto chvíle a právě prožívám ve svém těle menší úzkosti a smutek.
Těžko se mi o tom píše, neboť dnes (14. 2. 2022) jsem prožil trochu silnější ataku než obvykle.
Napadlo mě, jestli prožívám infarktový stav? Mám to rozmlžené, ale vím, že jsem ležel na silnici, dali pode mě deku. Jeden pán držel nohy nahoru a mě se po cca 10-15 min. začalo ulevovat – začal jsem opět cítit ruky a mohl s nimi hýbat. Když dorazila záchranná služba, tak pan doktor konstatoval – prožil jste panickou ataku. Píchli mě něco na uklidnění a udělali základní vyšetření. Vše jsem měl v normě, tak zavolali manželce, že si mě může vyzvednout v Blansku na benzínce OMV. Tam pro mě přijela, převzala a my pokračovali k mým rodičům na oběd.
Výsledky ze sanitky – tlak 115/67, tep 82, saturace (kyslík v krvi) 100%.
Konečně mě někdo řekl, co mi je. Od té doby mám problém sednout za volant a řídit. Týká se to i tramvaje. Nejraději chodím všude pěšky.
Zahájení studie panických úzkostí a atak
Po této zkušenosti a diagnostice jsem se rozhodl, že začnu zjišťovat veškeré informace o této nemoci. Podstoupil jsem různé terapie (hypnózu, kineziologii, EFT, Access Bars, neuro/biofeedback, …), doplňkovou stravu (čínskou medicínu, indickou ájurvédu, l-tryptofan, htp-5, cbd, bachovy květové esence, …), jógu proti úzkosti a stresu, meditace, apod. Součástí článků bude recenze knih, které jsem nastudoval, abych lépe pochopil panické úzkosti a ataky. Ale o tom již v následujících článcích, které budu postupně přidávat.
