Nedostatek selenu a jodu: může souviset s úzkostí a depresí?

Nedostatek selenu a jodu se v souvislosti s psychikou zmiňuje stále častěji, protože oba prvky úzce souvisejí s funkcí štítné žlázy. A právě hormony štítné žlázy ovlivňují energii, soustředění i náladu. Není proto překvapivé, že lidé s výraznou únavou nebo zhoršenou náladou hledají odpověď i v minerálech a stopových prvcích. Tento přehled se snaží oddělit, co je doložené, od toho, co je jen lákavé tvrzení z reklamy na doplňky stravy.

Hned na začátku je dobré říct jedno: souvislost není totéž co příčina. Skutečný, laboratorně potvrzený deficit selenu nebo jodu může mít na tělo i psychiku dopad, zejména přes štítnou žlázu. To ale neznamená, že každá úzkost nebo deprese pramení z nedostatku těchto prvků, ani že jejich doplňování zlepší náladu u člověka, který deficit nemá. V dalších částech projdeme roli obou prvků v těle, co o vztahu k náladě skutečně víme, kde je najdete ve stravě a kdy má vůbec smysl uvažovat o doplňcích.

Jakou roli mají selen a jod v těle

Jod je stavebním kamenem hormonů štítné žlázy. Bez něj nemůže žláza vyrobit tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3), tedy hormony, které řídí rychlost metabolismu prakticky ve všech tkáních. Tyto hormony jsou navíc klíčové pro vývoj mozku, hlavně v těhotenství a raném dětství. Podle Světové zdravotnické organizace je nedostatek jodu celosvětově nejčastější preventabilní příčinou poškození mozku u dětí.

Selen pracuje jinak, ale ve stejné oblasti. Je součástí takzvaných selenoproteinů, mezi něž patří i enzymy zvané dejodinázy. Právě ty přeměňují méně aktivní hormon T4 na aktivní T3. Selen zároveň chrání buňky štítné žlázy před oxidačním poškozením. Štítná žláza patří k orgánům s nejvyšší koncentrací selenu v těle, což ukazuje, jak je pro ni důležitý.

Zjednodušené schéma: oba prvky se sbíhají u tvorby a aktivace hormonů štítné žlázy.

Jak nedostatek může souviset s náladou a únavou

Spojnicí mezi těmito prvky a psychikou je převážně štítná žláza. Při jejím nedostatečném výkonu, tedy hypotyreóze, se metabolismus zpomaluje. Typickými projevy bývají únava, pocit chladu, zpomalené myšlení, ale také skleslá nálada a u části lidí příznaky připomínající depresi. Snížená funkce štítné žlázy se proto v diferenciální diagnostice deprese standardně zvažuje a lékaři často kontrolují hladinu TSH.

Pokud je příčinou hypotyreózy právě nedostatek jodu nebo selenu, může jejich doplnění při potvrzeném deficitu pomoci tím, že se upraví funkce štítné žlázy. Tady je ale potřeba být opatrný v interpretaci. Nejde o to, že by selen či jod přímo působily jako antidepresivum. Působí nepřímo, přes orgán, který hormonálně ovlivňuje celé tělo. U člověka bez poruchy štítné žlázy a bez deficitu tahle cesta jednoduše nemá kde zabrat.

Důkazy o přímém vlivu na náladu jsou navíc smíšené. Některé starší a menší studie naznačily, že u lidí s nízkým příjmem selenu se po doplnění mírně zlepšila nálada a snížila se úzkost. Naopak rozsáhlejší randomizovaná studie u starších dospělých s obvykle dostatečným příjmem žádné zlepšení nálady ani kvality života po doplňování selenu nenašla. To dobře ilustruje hlavní pravidlo: pomoc lze čekat tam, kde něco chybí, ne jako plošný recept na lepší náladu.

Kde selen a jod najdete ve stravě

Pro většinu lidí je nejlepší cestou pestrá strava, ne tablety. Selen je hojný v para ořeších, mořských rybách a plodech moře, mase a vejcích. Obsah v rostlinných zdrojích kolísá podle toho, kolik selenu bylo v půdě. Para ořechy jsou natolik koncentrované, že stačí jen pár denně, a snadno se s nimi naopak příjem přežene.

U jodu je situace jiná, protože jeho obsah v běžných potravinách je v řadě zemí nízký a hlavním zdrojem bývá jodizovaná sůl. Bohaté jsou mořské ryby, plody moře, mořské řasy a v menší míře mléčné výrobky a vejce. Doporučený denní příjem jodu pro dospělé je podle WHO a dalších institucí 150 mikrogramů, v těhotenství a při kojení více. Pozor naopak na mořské řasy, jejichž obsah jodu může být velmi vysoký a kolísavý.

Kdy má smysl doplňovat a kdy ne

Doplňování má smysl tam, kde je deficit nebo zvýšená potřeba, ideálně potvrzené lékařem. Týká se to například lidí s prokázaným nedostatkem, některých těhotných a kojících žen u jodu nebo lidí s onemocněním štítné žlázy, u nichž lékař doplnění zváží. I tehdy jde o cílené řešení, ne o samoléčbu podle příznaků.

Naopak u člověka s dostatečným příjmem nedává plošné doplňování smysl. Žádná seriózní data nepodporují představu, že přidání selenu nebo jodu zlepší náladu u někoho, kdo deficit nemá. Riziko je přitom reálné: u obou prvků je rozdíl mezi prospěšným a škodlivým množstvím poměrně malý. Pokud řešíte náladu nebo úzkost, racionálnější bývá začít u prokázaných cest. Více o tom, co u nálady skutečně funguje a co ne, najdete v přehledu nutraceutik na depresi a v textu o omega-3 a depresi.

Riziko předávkování: úzké bezpečné okno

U selenu i jodu platí, že více neznamená lépe. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2023 stanovil horní tolerovatelný příjem selenu pro dospělé na 255 mikrogramů denně. Při dlouhodobém nadměrném příjmu hrozí takzvaná selenóza, jejímž časným a typickým projevem bývá vypadávání vlasů a křehké nehty, dále zažívací potíže, kovová pachuť nebo poškození nervů. Právě proto jsou rizikové zejména vysoké doplňky a pravidelná velká dávka para ořechů.

Také jod má své horní hranice, pro dospělé se uvádí horní příjem kolem 1100 mikrogramů denně. Paradoxně může nadbytek jodu funkci štítné žlázy stejně tak rozhodit jako jeho nedostatek a u některých lidí spustit poruchu žlázy. Z toho plyne praktický závěr: prvky, které v malém množství chrání zdraví, se ve velkém mohou obrátit proti vám. Doplňky proto nejsou neškodná pojistka, kterou lze brát pro jistotu.

Co si z toho odnést

Selen a jod jsou pro tělo nezbytné a přes štítnou žlázu se mohou podílet i na tom, jak se cítíme. Prokázaný deficit může přispět k únavě a zhoršené náladě a jeho úprava dává smysl. To je ale něco jiného než představa, že tablety selenu nebo jodu jsou cestou k lepší psychice pro každého. U člověka bez deficitu chybí jak důvod, tak důkaz, a navíc přibývá riziko.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s lékařem. Pokud máte podezření na poruchu štítné žlázy nebo dlouhodobě bojujete s únavou, skleslostí či úzkostí, proberte to nejprve se svým lékařem, který může nechat zkontrolovat funkci štítné žlázy. Pokud se cítíte v krizi nebo máte myšlenky na sebepoškození, obraťte se na Linku první psychické pomoci 116 123, která je dostupná nepřetržitě a zdarma.