Život s panikou – recenze

„Umřeš. Hned teď. Máš tak pět minut. Nevěříš?“ Přesně takhle by mluvila na autorku knihy její panická ataka, kdyby uměla mluvit.

Alžběta Bublanová úspěšně absolvovala magisterské studium na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Debutovala v roce 2012 povídkovou sbírkou „Čtyři stěny“, za kterou získala od Akademie literatury ocenění Máchova růže. V Ikaru jí v roce 2017 vyšla novela „V tichu“, citlivý příběh ze světa dnešních dvacátníků, v roce 2020 román „Ti, kterým se narodíš“ o vztazích mezi rodiči a jejich dětmi. Je také autorkou povídkové sbírky „Odraz ode dna“ (2017) a románu „Barák“ (2019). Mimo beletrie se zabývá také psaním recenzí, rozhovorů a fejetonů.

Deník spisovatelky bojující s úzkostnou poruchou

Pravdivý příběh Alžběty Bublanové, která se potýká s úzkostnými a panickými poruchy. Popisuje, jak bylo pro ni náročné cestovat tramvají, metrem či cestovat na dovolenou. Jak jí pomáhali její kamarádi a jak celkově zvládla tuto obtížnou cestu. Na tyto úzkostné stavy používala farmaceutické – antidepresivní tablety, jako je xanax, apod. Navštěvovala svoji psycholožku, která ji pomáhala pochopit, proč trpí panickými poruchy.

Pokles hladiny cukru

Spisovatelka uvádí, že se jí už párkrát stalo, že jí klesla hladina cukru natolik, že se jí začala motat hlava, svíralo jí na hrudi a pak přišla panika, strach, že omdlí, třes a všechny ty chuťovky kolem. Osobně s tím mám také obdobné zkušenosti. Všiml jsem si, že když mám hlad, tak se mi začne motat hlava a pak nastupují postupně další fáze jak zmiňuje Alžběta Bublanová. Přitom se snažím držet pravidla, že bychom měli jíst pouze 3x denně, aby si žaludek odpočal a stále jsme nepřihazovali do kotlíku jídlo. Ale možná nás s panickými ataky se to netýká? Každopádně se snažím, aby nedocházelo k tomu, že budu mít hlad, který mě následně vyvolá úzkostné stavy.

Alžběta je emoční typ, tak jako já. Emoční typy nemají nadpřirozené schopnosti, ale jen jsou více vnímavý vůči svému okolí. Popisuje to např. na straně 45, kde došla k závěru že jsou to právě lidé, které potkává na ulici a každého nějak vnímá. Pokud potká paní a z toho jejího pohledu cítí nenávist, tak se její úzkost prohloubí. A naopak, když na ní „dýchne“ láska, hravost, mladost a žádný strach, tak se najedou úzkost rozpustí. Chce to tu správnou energii od lidí.

O emočních typech napíši speciální článek, který bude zaměřen pouze na tuto oblast.

Co jí paniky daly a vzaly:

• Zjistila, že panika Vám chce něco říct.
• Zjistila, že je ve Vás síla.
• Zjistila, že přestanete kouřit. Definitivně.

Mluvte o svých úzkostných problémech

Alžběta Bublanová, ale i mě osobně se osvědčilo o svých úzkostných problémech otevřeně hovořit s ostatními. Dokonce vznikl i tento web, což jsem si nedokázal představit vzhledem k tomu, že si svůj soukromý, rodinný život jistými způsoby chráníme. Nejsem příznivcem publikovat svůj rodinný život a fotografie na sociálních médiích apod. Ale nakonec jsem se rozhodl, že přeci jen vyjdu ze svého soukromého života a podělím se s Vámi o moji cestě, jak bojuji z panickými úzkostmi a ataky. Mě se svým způsobem uleví, ale hlavně mohu Vás inspirovat. Věřím, že sdílením mých informací Vám do jisté míry dokáži pomoci (motivovat) s touto neurotickou a emociální nemocí proplout, naučit se s ní žít a v tom nejlepším případě ji nechat odejít.

Jak autorka knihy píše, cituji: „Když budu o panice mluvit, nebudu ji přikrmovat. Naopak ji oslabím, nebudu z ní dělat to velké a tajemné, ale vlastně můžu dojít k tomu, že o nic nejde. Mluvte o ní, sdílejte své zkušenosti, jinak bude dřímat pod pokličkou a vy budete mít pocit, že tam dřímá nějaké strašné, velké zlo.“

Knihu věnuje všem, kteří se nevzdávají a hledají svou cestu. Chce dát naději těm, kteří trpí panickou poruchou, a vysvětlit jejich blízkým, co panická ataka znamená.

Doslov psycholožky Mgr. Klaudia Barabášová: Úzkost je pocit hrozby, která nemá konkrétní zdroj či předmět, kdežto strach je vždy obavou z něčeho konkrétního, má svůj objekt.

Web stránky Alžběty Bublanové: www.alzbetabublanova.cz