Menopauza, úzkost a deprese: co se v přechodu děje s psychikou

Kolem padesátky se u řady žen sejde několik věcí naráz. Nespavost, návaly, únava, podrážděnost, pocit, že se hlava zpomalila, a k tomu úzkost, která tam dřív nebyla. Málokdy je někdo spojí dohromady. Častěji zazní vysvětlení, že je toho prostě moc, děti odcházejí z domova a v práci je tlak.

Přitom souvislost mezi menopauzou a depresí je doložená. Epidemiologické studie ukazují, že v období přechodu stoupá riziko první i opakované depresivní epizody zhruba jedenapůlkrát až třikrát oproti období před přechodem. Není to tedy dojem ani slabost, je to měřitelný jev.

Tenhle text popisuje, co se v perimenopauze s psychikou děje, jak odlišit hormonální výkyv od depresivní epizody a jaké možnosti dnes odborná doporučení nabízejí.

Co je perimenopauza a proč právě ona

Menopauza je jediný den: poslední menstruace, kterou lze potvrdit až zpětně po roce bez krvácení. Průměrně nastává kolem 51. roku. Období, které jí předchází, se jmenuje perimenopauza a trvá obvykle čtyři až osm let.

A právě perimenopauza je z hlediska psychiky nejnáročnější. Není to tím, že by hladiny hormonů klesaly, ale tím, že divoce kolísají. Estrogen se nesnižuje plynule, ale skáče nahoru a dolů, často ze dne na den. Mozek, který má na estrogenové receptory navázané systémy regulující náladu, spánek i reakci na stres, se pak přizpůsobuje neustále se měnícímu prostředí.

Po menopauze, kdy se hladiny ustálí na nízké hodnotě, se u velké části žen nálada opět stabilizuje. Nejhorší období tedy obvykle není to poslední.

Kdo je ohrožený nejvíc

Přechod neznamená depresi automaticky. Riziko je ale výrazně vyšší u žen, které:

• Už depresivní epizodu prodělaly. Předchozí deprese je nejsilnější prediktor.
• Reagovaly výrazně na hormonální změny dřív. Silný premenstruační syndrom, premenstruační dysforická porucha nebo poporodní deprese ukazují na vyšší citlivost k hormonálním výkyvům.
• Mají výrazné návaly a noční pocení. Narušený spánek je jedna z hlavních cest, kterými se přechod propisuje do nálady.
• Prošly chirurgickou menopauzou. Po odstranění vaječníků je pokles hormonů náhlý, ne postupný, a psychické dopady bývají výraznější.
• Jsou pod velkou zátěží. Období přechodu se často kryje s péčí o stárnoucí rodiče, odchodem dětí a vrcholem pracovní kariéry.

Jak to poznat

Obtížné to je proto, že se příznaky překrývají. Únava, poruchy spánku, snížená chuť na sex a horší soustředění patří k přechodu i k depresi. Pomáhá se ptát jinak:

Orientačně pomůže dotazník PHQ-9 na depresivní příznaky a GAD-7 na úzkost. Ani jeden nenahradí vyšetření, ale dají číslo, se kterým se dá jít k lékaři.

Vyplatí se taky vyloučit jiné příčiny. Onemocnění štítné žlázy, nedostatek železa nebo vitaminu B12 a spánková apnoe dávají velmi podobný obraz a v tomhle věku jsou časté. Základní krevní obraz, feritin, TSH a vitamin B12 patří k prvnímu kroku.

Co s tím jde dělat

Současná britská doporučení NICE z roku 2024 uvádějí u depresivních příznaků, které nedosahují intenzity diagnózy deprese a začaly zároveň s dalšími projevy přechodu, dvě hlavní možnosti.

• Hormonální terapie. Lze ji zvážit ke zmírnění depresivních příznaků spojených s přechodem. Není to léčba deprese jako nemoci, ale u příznaků vázaných na hormonální výkyvy může pomoci, často spolu se zmírněním návalů a zlepšením spánku. O vhodnosti a rizicích rozhoduje gynekolog s ohledem na osobní i rodinnou anamnézu.
• Kognitivně behaviorální terapie. Doporučení ji uvádí jako možnost u depresivních příznaků, u návalů i u potíží se spánkem. Může být individuální i skupinová, osobně i na dálku, případně ve formě svépomocného programu.

Pokud jde o plnou depresivní epizodu, platí běžná pravidla léčby deprese: antidepresiva, psychoterapie nebo obojí. Hormonální terapie ji nenahrazuje. Zároveň platí, že se obě věci dají kombinovat a že jedna nevylučuje druhou.

Co pomáhá vedle léčby:

• Spánek jako priorita. Chladná ložnice, vrstvené oblečení, omezení alkoholu (ten návaly zhoršuje a spánek tříští). Řešení nočních návalů je často to nejúčinnější opatření pro náladu.
• Pohyb. Posilování má v tomhle období navíc význam pro kosti a svalovou hmotu. Podrobně v článku o pohybu na depresi.
• Omezení kofeinu odpoledne, protože zhoršuje jak návaly, tak spánek i úzkost.
• Pojmenovat to nahlas. Velká část utrpení v tomhle období pochází z pocitu, že se člověk zbláznil nebo že to má jen on. Nemá.

Co si nenechat namluvit

Dvě věty, které v ordinacích i v okolí stále zaznívají a nejsou v pořádku. „To k tomu věku patří, musíte to vydržet.“ Nemusíte. Příznaky, které narušují fungování, jsou důvod k léčbě bez ohledu na věk. A „Jsou to hormony, s tím se nedá nic dělat.“ Dá. Právě proto, že jde o hormony, existují cílené možnosti.

Stejně tak je dobré být obezřetný vůči doplňkům slibujícím vyřešení přechodu. Některé bylinné přípravky mohou u mírných návalů pomoci, ale u depresivních příznaků nemají doloženou účinnost a část z nich má interakce s léky. Zvlášť pozor na třezalku, která ovlivňuje účinnost řady léčiv včetně hormonální antikoncepce.

Kdy vyhledat pomoc

Objednejte se, pokud skleslá nálada nebo ztráta zájmu trvá většinu dne déle než dva týdny, pokud příznaky zasahují do práce a vztahů, nebo pokud se objevují myšlenky na smrt. Začít můžete u gynekologa i u praktického lékaře, oba vás v případě potřeby nasměrují dál.

Při myšlenkách na sebevraždu volejte Linku první psychické pomoci 116 123 (nepřetržitě, zdarma), při ohrožení života 155.