Moje 1. panická ataka

Jak to vše u mě začalo?

V srpnu 2017 se nám narodila naše druhá dcera. Podzim byl hrozný v tom smyslu, že měla stále koliky a my jsme si ji s manželkou den – noc jen prohazovali. Vůbec jsme nespali a byli totálně vyčerpaní. O proti naší první dceři to bylo pravý opak, co se náročnosti týče. Takto se to táhlo až do zimy. Na jaře 2018 jsme byli domluveni s kamarády, že pojedeme na prodloužený víkend. A tehdy to vše začalo…

První zkušenost s atakou

29.3.2018 – Den, kdy jsem poprvé prožil panickou ataku při cestě na naší rodinnou dovolenou (Velikonoce) s přáteli na sever Moravy. Jeli jsme po dálnici z Brna směr Ostrava a za Olomoucí jsem se začal cítit nějak divně – slabo. Zastavil jsem u první možné benzínky, kde jsem se trošku procházel a po chvíli odpočinku jsme pokračovali dále v cestě. Řídit už jsem nechal manželku. Nicméně o pár minut později mě začalo být hrozně nevolno a řekl jsem manželce, ať zastaví v odstavném pruhu. Po té začala ihned volat záchranku a zastavovat auta, aby nám pomohli. Já vylezl z auta a sedl na zem – manželce jsem dával snubní prsten a viděl to nejhorší, jak mě odvezou do nemocnice a budu bojovat o život (infarkt).

Pán z PPL služby, který nám zastavil jako první byl u mě a uklidňoval mě. Zastavili i další lidi, kteří se nám snažili pomoci. Brněli mě ruce, hlava, těžko se mi dýchalo, srdce bušilo o 106. Vůbec poprvé v životě jsem měl obrovský strach, že umřu a děti, které seděli na zadních sedačkách v autě, že už nikdy neuvidím.

Jako první k nám dorazila policie a chovali se báječně – snažili se pomoci a hovořili stále se mnou. Následně dorazila záchranná služba. To už jsem byl trošku klidnější – udělali mi na místě základní vyšetření, dali injekci – něco na uklidnění. Nic vážného neshledali a tak předali manželce a my jsme mohli pokračovat v cestě.

Když je tělo v permanentním stresu, tak to tělo vydrží. Ale jakmile jedete na dovolenou, tak se většinou projeví nemoci neboť tělo vypne.

Během pobytu vyjížděla ke mě sanitka ještě jednou na hotel, kde jsme byli ubytovaní. Opět mě nebylo vůbec dobře. Tentokrát mě vzali do místní nemocnice v Opavě a udělali různé vyšetření (srdce, neurologie, …). Vše jsem měl v pořádku, tak mě propustili. Tehdy pro mě kamarád Zdeněk (přátelé, se kterými jsme byli na dovolené) přijel a odvezl nazpět do hotelu. Zbývající dny jsem nějakým způsobem už přečkal. Dokončili jsme naši dovolenou a vrátili se v „poklidu“ nazpět do Brna.

Jak jsem se léčil z úzkostí?

V Brně jsem zašel ke své obvodní doktorce a následně podstoupil různé vyšetření. Nic mě doktoři nezjistili. Vše bylo se mnou v pořádku, i když já jsem se tak vůbec necítil. Během následujících 3 měsíců jsem se léčil pomocí:

Čínské medicíny (byliny, akupunktury, moxování). Děkuji Zuzce O., jenž se o mě a moji manželu moc hezky starala a pomáhala.
Vyzkoušel jsem jednu terapii EFT (Emotional Freedom Technique) u Jany H. O tři roky později tyto terapie podstupuji pravidelněji.
Chodil jsem na Bicom (biorezonanční přístroj), děkuji Petře K., která mi dala kontakt na koučku níže.
Navštěvoval jsem koučku Helenu M., jenž používala při sezení metodu „Technika Kvantového Doteku Matrixu (TKDM)“.
Poté jsem absolvoval pěti denní kurz TKDM, Pavla Vondráška.

Dá se říci, že vše nějak postupem času odeznělo. Sice menší úzkosti jsem prožíval, ale stále jsem nevěděl o co se jedná.

V té době jsem se vůbec nebyl schopen dívat na akční nebo thriller filmy, které mám rád. Jediné, co mi nedělalo zle byly komedie nebo romantické filmy. Dokonce jsem přestal hrát hru Battlefield (akční střílečka). Nesnesl jsem nic, co by ve mě vyvolávalo sebemenší stres.

V termínu 17. – 20. 5. 2018 jsem se domluvil, že pojedu společně s kamarádem a jeho známými na apaluchu. Výlet pouze tatínci s dětmi, tedy v mém případě s osmi letou dcerou. Cílová destinace Jeseníky a hned na tři noci. Už, když jsem vyjížděl z Brna, tak v Husovickém tunelu se mi udělalo nějak „divně“. Ale říkal jsem si, že nemohu zklamat dceru. Vracet se nebudeme a nějak tu cestu dám. Dal jsem a výlet jsme si tenkrát moc užili.

Přes léto jsme s rodinou navštívili pobyty v ČR, hory na Slovensku, moře v Chorvatsku. Koncem října jsme letěli do Londýna. Dceři jsme dali k narozeninám výlet a návštěvu Harryho Pottera. V listopadu ještě poslední výlet do Prahy. Nakonec ten rok skončil docela dobře.

Rok 2019 a 2020 byl taktéž celkem v pohodě. Sice v lednu 2020, kdy se objevil oficiálně virus Covid-19 a uzavřela se Čína, tedy můj hlavní business, tak se to už jen stresově pomalu na mě navalovalo. Ale o tom již v dalším článku, moje druhá panická ataka.

Nikdo mě nedokázal říci, co mi je

Nutno zmínit, že při této první panické zkušenosti jsem vůbec netušil co mi je a nikdo mi nebyl schopen diagnostikovat moji nemoc „úzkost a panické ataky“. Ta nemoc mě byla diagnostikována až v září 2021, tedy až o tři a půl roku později. Do té doby jsem vůbec netušil, co se to se mnou dělo.