BDNF: jak pohyb živí mozek a souvisí s depresí

Zkratka BDNF (z anglického brain-derived neurotrophic factor, česky mozkový neurotrofický faktor) označuje bílkovinu, která v mozku funguje jako jakési hnojivo pro nervové buňky. Pomáhá neuronům přežívat, růst a vytvářet mezi sebou nová spojení. Právě tato schopnost mozku přestavovat se a učit se patří mezi nejdůležitější procesy, které ovlivňují naši paměť, učení i náladu.

V posledních dvou desetiletích se BDNF dostal do hledáčku výzkumu deprese. U lidí s depresí bývá hladina BDNF v krvi nižší než u zdravých lidí a po úspěšné léčbě se obvykle zvyšuje. Zajímavé je, že podobný efekt má i pravidelný pohyb. Tento článek shrnuje, co o roli BDNF víme, kde leží hranice jeho významu a proč pohyb dává smysl jako jedna z podpor mozku, nikoli jako zázračný recept.

Co je BDNF a proč na něm záleží

BDNF patří do rodiny neurotrofinů, růstových faktorů nervové soustavy. Zjednodušeně řečeno říká neuronům, aby zůstaly naživu, prodlužovaly své výběžky a posilovaly synapse, tedy místa, kde si buňky předávají signály. Bez dostatku těchto faktorů nervová tkáň hůře udržuje svou strukturu i funkci.

Nejvíce BDNF se tvoří v oblastech, které zpracovávají paměť a emoce, zejména v hipokampu a v mozkové kůře. To je jeden z důvodů, proč se o BDNF mluví v souvislosti s učením, pamětí i náladou současně.

BDNF a neuroplasticita mozku

Neuroplasticita je schopnost mozku měnit svá zapojení v reakci na zkušenost. Učení nové dovednosti, zotavení po stresu i postupná úprava myšlenkových vzorců, to všechno stojí na schopnosti neuronů přestavovat svá spojení. BDNF je jedním z hlavních molekulárních pomocníků těchto změn.

Když je BDNF dostatek, mozek snáze tvoří a posiluje synapse. Když ho dlouhodobě chybí, plasticita vázne. Podrobněji se tématu věnujeme v článku o neuroplasticitě a depresi, kde popisujeme, jak chronický stres dokáže schopnost mozku přestavovat se utlumit.

Snížený BDNF u deprese

Takzvaná neurotrofinová hypotéza deprese vychází z opakovaného pozorování: u lidí s depresí bývá hladina BDNF v krvi nižší než u srovnatelných zdravých osob. Velká metaanalýza Molendijka a kolegů, která shrnula 179 souborů dat u více než 9 000 lidí, tento rozdíl potvrdila.

Druhá část pozorování je stejně důležitá: po účinné léčbě antidepresivy hladina BDNF zpravidla stoupá a tento vzestup bývá spojen se zmírněním příznaků. Novější přehledy ale dodávají, že krátkodobá léčba (řádově týdny) změnu v krvi spolehlivě nezachytí, takže BDNF z krve není přesným měřítkem ze dne na den.

Důležité upozornění: nižší BDNF u deprese je souvislost, ne prokázaná jednoduchá příčina. Měří se obvykle v krvi, ne přímo v mozku, a hladina kolísá podle denní doby, pohybu, váhy i způsobu odběru. BDNF je proto spíš ukazatelem stavu než spínačem, který by se dal samostatně přepnout.

Jak pohyb zvyšuje BDNF

Nejlépe prozkoumaným způsobem, jak hladinu BDNF přirozeně zvýšit, je tělesný pohyb. Metaanalýza Szuhany a kolegů z roku 2015 shrnula 29 studií s 1 111 účastníky a rozlišila dva typy efektu.

Jednorázová aerobní zátěž (například svižnější běh nebo kolo) zvedne BDNF v krvi nejvíc, ale jen přechodně. Pravidelný trénink posouvá klidovou hladinu jen mírně, zato trvaleji, a zároveň zesiluje reakci na každou další zátěž. Dobře tomu vyhovuje aerobní pohyb a intervalový trénink se střídáním vyšší a nižší intenzity. Autoři zároveň upozornili, že u žen byly pozorované změny menší, takže výsledky neplatí pro všechny stejně.

Pohyb, hipokampus a paměť

Proč na zvýšení BDNF vůbec záleží? Jeden z nejcitovanějších důkazů přinesla randomizovaná studie Ericksona a kolegů z roku 2011. U starších dospělých vedl rok pravidelné aerobní chůze k přibližně dvouprocentnímu zvětšení přední části hipokampu, zatímco u kontrolní skupiny tato oblast podle očekávání mírně ubývala s věkem. Větší hipokampus přitom souvisel s vyšší hladinou BDNF v krvi a s lepšími výsledky v testech prostorové paměti.

Hipokampus je oblast citlivá na stres a u deprese bývá zmenšená, proto je tento nález pro téma duševního zdraví zajímavý. Zároveň je dobré zůstat střízlivý: dvě procenta jsou malá změna a šlo o specifickou skupinu starších lidí. Z jedné studie nelze dělat univerzální závěr pro každého.

Co si z toho odnést pro praxi

Pohyb dává smysl jako jedna z podpor mozku a nálady, ne jako náhrada léčby. Pravidelná aerobní aktivita, kterou člověk zvládne udržet, je podle dat rozumnější sázka než nárazové vyčerpání. Konkrétní tipy, jak pohyb zařadit do širšího plánu zotavení, najdete v článku jak se dostat z deprese.

Stojí za to držet realistická očekávání. BDNF je jeden kousek velmi složité skládačky, do které patří genetika, životní situace, spánek, vztahy i případná léčba. Pohyb tuto skládačku podporuje, ale sám o sobě těžkou depresi nevyléčí a žádná molekula není zázračná.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje péči lékaře ani psychoterapeuta. Pokud se trápíte nebo přemýšlíte o tom, že si ublížíte, ozvěte se odborníkovi nebo zavolejte na Linku první psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma).