Když člověk hledá test na úzkost, obvykle narazí na desítky kvízů pochybného původu. Existuje přitom jeden krátký dotazník, který používají praktičtí lékaři, psychiatři i výzkumníci po celém světě: GAD-7. Má sedm otázek, vyplnění zabere dvě minuty a výsledkem je číslo od 0 do 21.
GAD-7 vznikl v roce 2006 a jeho autoři ho ověřili na vzorku téměř tří tisíc pacientů v primární péči. Od té doby se stal standardem, se kterým se běžně setkáte i v české ordinaci. Tenhle článek vám ho celý ukáže, vysvětlí bodování a hlavně to, co výsledek říká a co naopak neříká.
Jedna věc na úvod, protože je nejdůležitější z celého textu: skóre není diagnóza. Je to podklad k rozhovoru s lékařem, nic víc a nic míň.
Klíčové shrnutí
- GAD-7 je sedmipoložkový dotazník, který mapuje příznaky úzkosti za poslední dva týdny. Skóre jde od 0 do 21.
- Pásma: 0 až 4 minimální, 5 až 9 mírná, 10 až 14 střední, 15 až 21 těžká úzkost.
- Hranice 10 bodů se běžně bere jako podnět k odbornému posouzení. Při ní má test citlivost kolem 89 procent a specificitu kolem 82 procent.
- Zachycuje i jiné úzkostné poruchy než generalizovanou, tedy panickou poruchu, sociální fobii a posttraumatickou stresovou poruchu.
- Nízké skóre úzkostnou poruchu nevylučuje a vysoké ji nepotvrzuje. Diagnózu stanoví jen lékař.
Co je GAD-7 a odkud pochází
GAD-7 je zkratka z anglického Generalized Anxiety Disorder 7-item scale, tedy sedmipoložková škála pro generalizovanou úzkostnou poruchu. Vytvořil ji tým kolem Roberta Spitzera a výsledky publikoval v roce 2006 v Archives of Internal Medicine. Autoři nástroj ověřili na 2 740 pacientech v ordinacích praktických lékařů.
Původně měl sloužit k záchytu generalizované úzkostné poruchy, kterou klasifikace MKN-10 vede pod kódem F41.1. Následné studie ale ukázaly, že rozumně zachytí i další úzkostné poruchy, včetně panické poruchy (F41.0) a sociální fobie (F40.1). Proto se dnes používá jako obecný ukazatel míry úzkosti, ne jako test na jednu konkrétní diagnózu.
Dotazník je volně dostupný a jeho použití není zpoplatněné, což je jeden z důvodů, proč se rozšířil do celého světa.
Sedm otázek GAD-7
Otázka zní vždy stejně: Jak často vás během posledních dvou týdnů obtěžovaly následující potíže? U každé položky si vyberte jednu ze čtyř odpovědí a poznamenejte si její bodovou hodnotu.
- 0 = vůbec ne
- 1 = několik dní
- 2 = více než polovinu dní
- 3 = téměř každý den
| Č. | Potíž | Body |
|---|---|---|
| 1 | Pocit nervozity, úzkosti nebo napětí | 0 až 3 |
| 2 | Neschopnost zastavit obavy nebo je ovládat | 0 až 3 |
| 3 | Přílišné obavy z různých věcí | 0 až 3 |
| 4 | Potíže uvolnit se | 0 až 3 |
| 5 | Takový neklid, že je těžké vydržet v klidu sedět | 0 až 3 |
| 6 | Snadné rozčílení nebo podrážděnost | 0 až 3 |
| 7 | Pocit strachu, jako by se mělo stát něco hrozného | 0 až 3 |
Body za všech sedm položek sečtěte. Nejnižší možné skóre je 0, nejvyšší 21.
Součástí původního dotazníku je ještě jedna doplňující otázka, která se nezapočítává do skóre, ale je pro posouzení důležitá: Pokud jste označili jakoukoli potíž, jak moc vám tyto obtíže ztěžovaly práci, péči o domácnost nebo vycházení s lidmi? Odpovědi jsou vůbec ne, trochu, dost, extrémně. Právě míra dopadu na běžný život často rozhoduje víc než samotné číslo.
Jak číst výsledek
Výsledné skóre se zařazuje do čtyř pásem. Tabulka je orientační vodítko, ne návod k sebediagnóze.
| Skóre | Míra úzkosti | Co to obvykle znamená |
|---|---|---|
| 0 až 4 | Minimální | Příznaky jsou nevýrazné, obvykle není potřeba nic řešit. |
| 5 až 9 | Mírná | Stojí za to příznaky sledovat, zvážit spánek, zátěž a techniky zvládání. |
| 10 až 14 | Střední | Vhodné probrat s praktickým lékařem nebo psychologem. |
| 15 až 21 | Těžká | Namístě je vyhledat odbornou pomoc bez zbytečného odkladu. |
Hranice 10 bodů je ta, se kterou se v praxi pracuje nejčastěji. Při ní měl test v původní validační studii citlivost přibližně 89 procent a specificitu přibližně 82 procent pro generalizovanou úzkostnou poruchu.
Hodnoty z původní validační studie (Spitzer a kol., 2006) pro generalizovanou úzkostnou poruchu. Citlivost znamená, jak spolehlivě test zachytí ty, kdo poruchu skutečně mají. Specificita znamená, jak spolehlivě nechá projít ty, kdo ji nemají. Ani jedno číslo není sto procent, proto je test screening, ne diagnóza.
Zkrácená verze GAD-2
Pokud potřebujete opravdu rychlý odhad, existuje zkrácená verze složená jen z prvních dvou otázek. Jmenuje se GAD-2, skóre jde od 0 do 6 a jako hranice se používají 3 body. Používá se tam, kde je málo času, typicky jako první filtr u praktického lékaře. Když GAD-2 vyjde nad hranici, doplní se zbylých pět otázek.
Co test nedokáže
Tohle je část, kterou online kvízy obvykle vynechávají. GAD-7 je screeningový nástroj, jeho úkolem je zachytit, že něčemu stojí za to věnovat pozornost. Neumí ale několik věcí:
- Nerozliší příčinu. Vysoké skóre může mít člověk s úzkostnou poruchou, ale i ten, kdo tři měsíce spí čtyři hodiny denně, prochází rozvodem, má nadměrnou funkci štítné žlázy nebo pije šest kávy denně.
- Nezachytí všechno. Člověk se specifickou fobií nebo obsedantně kompulzivní poruchou může mít nízké skóre, přestože ho potíže výrazně omezují.
- Neřekne, jak dlouho to trvá. Ptá se jen na poslední dva týdny. Generalizovaná úzkostná porucha se přitom diagnostikuje při potížích trvajících měsíce.
- Nenahradí rozhovor. Lékař se ptá na souvislosti, tělesné příznaky, léky, spánek a životní situaci. Číslo tohle neobsáhne.
Platí proto jednoduché pravidlo: věřte spíš tomu, jak vám je, než výslednému číslu. Když vás úzkost omezuje a skóre vyšlo 8, není to důvod nikam nejít.
Co s výsledkem dál
Nejužitečnější způsob, jak s testem naložit, je vzít si výsledek s sebou k lékaři. Poznamenejte si skóre, datum, které položky byly nejvyšší a jak dlouho potíže trvají. Praktický lékař z toho dokáže vyjít a v případě potřeby vás nasměruje k psychiatrovi nebo klinickému psychologovi.
Test má taky smysl opakovat. Vyplněný jednou dá jedno číslo, vyplněný jednou za měsíc ukáže trend, což je při léčbě mnohem cennější informace než jednorázový snímek.
Pokud vás zajímá, co za výsledkem může stát, mrkněte na naše texty o generalizované úzkostné poruše, o tělesných příznacích úzkosti a o tom, co s úzkostí dělat. Depresivní příznaky mapuje obdobný dotazník PHQ-9. Můžete si taky projít náš orientační sebetest.
Kdy nečekat
Bez ohledu na skóre vyhledejte pomoc hned, pokud vás úzkost omezuje v běžném fungování, pokud jste kvůli ní přestali chodit ven nebo do práce, nebo pokud se objevují myšlenky na ukončení života. K dispozici je nepřetržitě a zdarma Linka první psychické pomoci 116 123, při ohrožení života volejte 155.
Časté otázky
Co je test GAD-7?
GAD-7 je sedmipoložkový sebehodnotící dotazník, který měří míru úzkostných příznaků za poslední dva týdny. Vytvořil ho tým Roberta Spitzera a publikoval v roce 2006. Skóre se pohybuje od 0 do 21 a používá se v ordinacích praktiků, psychiatrů i ve výzkumu jako rychlá orientace v míře úzkosti.
Jaké skóre v GAD-7 už znamená problém?
Za orientační hranici se běžně bere 10 bodů. Pásma jsou: 0 až 4 minimální úzkost, 5 až 9 mírná, 10 až 14 střední, 15 až 21 těžká. Deset a více bodů je podnět probrat věc s lékařem, ale ani nižší skóre neznamená, že je vše v pořádku, pokud vás potíže omezují.
Je GAD-7 diagnóza úzkostné poruchy?
Ne. Jde o screeningový nástroj, který jen naznačuje míru příznaků. Nerozliší, jestli za nimi stojí úzkostná porucha, dlouhodobý stres, nedostatek spánku, onemocnění štítné žlázy nebo něco jiného. Diagnózu stanoví lékař na základě vyšetření a rozhovoru.
Jaký je rozdíl mezi GAD-7 a GAD-2?
GAD-2 je zkrácená verze složená z prvních dvou otázek GAD-7, tedy pocitu nervozity a neschopnosti zastavit obavy. Skóre jde od 0 do 6 a hranicí jsou 3 body. Používá se jako rychlý první filtr, například u praktického lékaře, a při překročení hranice se doplní zbylých pět otázek.
Co znamená kód F41.1?
F41.1 je kód MKN-10 pro generalizovanou úzkostnou poruchu, tedy dlouhodobou nadměrnou úzkost a obavy, které se netýkají jedné konkrétní situace a trvají typicky měsíce. GAD-7 byl původně vytvořen právě pro záchyt této poruchy, ale zachytí i další úzkostné poruchy.
Jak často mám test vyplňovat?
Pro sledování vývoje se hodí přibližně jednou za dva až čtyři týdny. Trend v čase je informativnější než jedno číslo. Denní vyplňování se nedoporučuje, protože samo o sobě může udržovat pozornost upřenou na příznaky a úzkost tím spíš posilovat.
Zdroje a citace
- A brief measure for assessing generalized anxiety disorder: the GAD-7. Archives of Internal Medicine, 2006. PubMed →
- Anxiety disorders in primary care: prevalence, impairment, comorbidity, and detection. Annals of Internal Medicine, 2007. PubMed →
- Generalised anxiety disorder and panic disorder in adults: management (CG113). NICE, 2020. odkaz →
- Anxiety Disorders. NIMH, 2024. NIMH →
Poslední kontrola zdrojů: 6. 8. 2026.
