Fyzické příznaky úzkosti: proč úzkost bolí na těle a kdy jít k lékaři

Úzkost není jen nepříjemný stav v hlavě. Velmi často se ohlásí nejdřív v těle: srdce začne bušit, hrudník se stáhne, žaludek se sevře a do prstů vystřelí brnění. Fyzické příznaky úzkosti bývají tak výrazné, že je lidé snadno zamění za nemoc srdce nebo jiný akutní problém a opakovaně končí na pohotovosti, kde jim ovšem vyšetření nic nenajde.

Tyto tělesné projevy nejsou výmysl ani slabost. Mají konkrétní fyziologický základ: poplašnou reakci organismu, kterou řídí mozek a vegetativní nervový systém. Když pochopíte, co se v těle odehrává, ztrácejí příznaky část své děsivosti. V tomto přehledu projdeme hlavní oblasti, kde se úzkost projevuje, vysvětlíme mechanismus boj nebo útěk a popíšeme, kdy je rozumné nechat příznaky prověřit lékařem.

Proč úzkost vyvolává tělesné příznaky

Za tělesnými projevy úzkosti stojí evolučně stará poplašná reakce. Když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožení, mandle (amygdala) vyšle signál do hypotalamu, který spustí sympatický nervový systém. Do krve se během několika sekund vyplaví adrenalin.

Adrenalin a následně i kortizol připraví tělo na boj nebo útěk: zrychlí srdce, prohloubí dýchání, přesměrují krev do svalů a zostří smysly. Tento mechanismus je užitečný před reálným nebezpečím. U úzkostné poruchy se ale spustí i tehdy, kdy žádné fyzické ohrožení nehrozí, a právě proto vnímáme jeho projevy jako matoucí a děsivé.

Hyperventilace a tělesné příznaky se navzájem posilují: nepříjemné pocity v těle vedou k ještě rychlejšímu dýchání, což příznaky dál zhoršuje a roztáčí bludný kruh paniky.

Srdce a hrudník: bušení, tlak a bolest

Nejnápadnějším projevem bývá bušení srdce (palpitace) a pocit nepravidelného nebo zrychlého tepu. Srdce skutečně bije rychleji, protože ho k tomu žene adrenalin, který má dostat víc krve do svalů.

Mnoho lidí navíc cítí tlak nebo svíravou bolest na hrudi. Ta často souvisí s napětím mezižeberních svalů a s mělkým dýcháním, nikoli s poruchou srdce. Přesto právě tyto příznaky vedou k obavám o srdce a k návštěvám pohotovosti, kde bývá nález v normě.

Dech: dušnost, mělké dýchání a hyperventilace

Pocit, že se nedá nadechnout nebo že vzduch nedochází až do plic, patří mezi nejúzkostnější příznaky. Paradoxně přitom tělo kyslíku nemá nedostatek, spíš naopak. Při úzkosti dýcháme rychle a mělce, čímž z krve odventilujeme příliš mnoho oxidu uhličitého.

Pokles CO2 (hyperventilace) způsobí řadu dalších příznaků: závrať, brnění rtů a prstů, rozostřené vidění a paradoxně i pocit nedostatku vzduchu. Klíčem k úlevě je dýchání zpomalit a prodloužit výdech. Více o tom, jak na to, najdete v článku o správném dýchání jako klíči k úlevě od úzkosti a deprese.

Trávení, svaly a další projevy

Při poplašné reakci tělo odkloní krev od trávicího systému do svalů, protože trávení je v ohrožení druhořadé. Proto se objevují žaludeční potíže: sevření žaludku, nevolnost, nadýmání nebo nutkání na stolici. U chronické úzkosti bývají potíže trávení dlouhodobé.

Svaly se napínají, aby byly připravené k akci. Dlouhodobé napětí vede k bolestem hlavy, ztuhlosti šíje a zad a k pocitu únavy. Mezi další časté projevy patří pocení, třes, návaly horka i zimnice a sucho v ústech.

Závrať, brnění a pocity neskutečna

Závrať, mravenčení v končetinách nebo kolem úst a pocit lehké hlavy bývají přímým důsledkem hyperventilace. Někdy se přidá pocit neskutečna (derealizace) nebo odpoutání od vlastního těla (depersonalizace), který je sice nepříjemný, ale není známkou vážné nemoci.

Tyto příznaky se obvykle zmírní, jakmile se dýchání zpomalí a hladina oxidu uhličitého se vrátí k normálu. Pomáhá zaměřit pozornost na pomalý výdech a na opěrné body v okolí.

Bludný kruh: jak se příznaky samy posilují

Tělesné příznaky úzkosti se rády roztáčejí do kruhu. Člověk si všimne bušení srdce, vyleká se, čímž vyplaví další adrenalin, srdce zrychlí ještě víc a strach roste. Tomuto mechanismu se říká katastrofická interpretace tělesných pocitů a stojí v jádru panických atak.

Dobrá zpráva je, že kruh lze přerušit. Pomáhá pojmenovat, co se děje (jde o úzkost, ne o infarkt), zpomalit dýchání a počkat, než vlna odezní. Příznaky panické ataky obvykle vrcholí během několika minut a samy ustupují, většinou do 20 minut.

Kdy jít k lékaři: vyloučení tělesné příčiny

Přestože jsou fyzické příznaky úzkosti časté a nejsou samy o sobě nebezpečné, řada z nich se shoduje s příznaky tělesných onemocnění. Proto platí důležité pravidlo: nové, silné nebo neobvyklé příznaky je při prvním výskytu vždy rozumné nechat prověřit lékařem.

• Náhlá silná bolest na hrudi, zejména pokud vystřeluje do paže, čelisti nebo zad.
• Dušnost, která nereaguje na zklidnění dechu, nebo se zhoršuje vleže.
• Mdloba, ztráta vědomí nebo opakované pády.
• Nepravidelný či velmi rychlý tep, který přetrvává i v klidu.
• Příznaky, které se poprvé objeví ve vyšším věku nebo při tělesné námaze.

Vyšetření, které vyloučí například poruchu srdečního rytmu, štítné žlázy nebo nízkou hladinu cukru, je důležité i pro samotnou léčbu úzkosti. Jistota, že tělo je v pořádku, totiž často sama o sobě zmírní strach z příznaků.

Tento text má pouze informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s lékařem či psychoterapeutem. Fyzické příznaky úzkosti se mohou překrývat s projevy tělesných onemocnění, proto je nové nebo náhle vzniklé potíže vždy vhodné nechat prověřit lékařem, který vyloučí somatickou příčinu. Při akutních a alarmujících příznacích neváhejte vyhledat lékařskou pomoc.