Maskovaná deprese: když se skrývá za tělesnými příznaky

Maskovaná deprese je označení pro situaci, kdy se depresivní porucha projevuje hlavně tělesnými potížemi, zatímco typický smutek nebo skleslost ustupují do pozadí nebo úplně chybí. Člověk přichází k lékaři kvůli bolestem hlavy, zad či břicha, kvůli vleklé únavě nebo nespavosti. Tělo vysílá jasné signály, jenže ty míří jiným směrem, než kam by mířila otázka na náladu. Právě proto bývá tento typ deprese dlouho přehlížený, a to jak praktiky, tak samotnými pacienty.

Starší literatura používala také pojem larvovaná deprese, tedy deprese skrytá jako larva pod povrchem. Je dobré říct to rovnou: larvovaná či maskovaná deprese není samostatná diagnóza v současných klasifikacích DSM-5 ani MKN. Jde spíš o klinický popis, jakým způsobem se deprese může ukázat. Diagnózou zůstává depresivní porucha, jen se v tomto případě hlásí převážně přes tělo. Pokud chcete obecný přehled příznaků, podívejte se na náš text o příznacích deprese a jejich rozpoznání.

Co je maskovaná deprese

U klasicky popisované deprese stojí v popředí smutná nálada, ztráta zájmu a radosti, beznaděj. U maskované deprese je tomu jinak. Hlavní roli hrají tělesné obtíže a duševní stránka zůstává v pozadí. Člověk může mít pocit, že je hlavně unavený nebo nemocný, ne smutný.

Tím se vysvětluje, proč slovo deprese často ani nepadne. Pacient hledá vysvětlení svých bolestí v těle a lékař přirozeně začne tělem, protože ho k tomu vedou stížnosti. Psychická příčina se tak může skrývat měsíce.

Proč se deprese skrývá za tělesné příznaky

Souvislost mezi tělem a náladou není náhodná. Stejné okruhy v mozku, které ovlivňují náladu, se podílejí i na vnímání bolesti, na spánku, chuti k jídlu a hladině energie. Když se rozladí regulace nálady, mění se i tyto tělesné funkce.

Roli hraje i to, jak o svých potížích mluvíme. Pro mnoho lidí je snazší a přijatelnější přijít s bolavou hlavou než přiznat, že se necítí dobře duševně. Tělesný jazyk potíží bývá společensky méně zatížený, a tak se duševní nepohoda někdy ozve právě přes tělo.

Které tělesné příznaky bývají v popředí

Příznaky se u jednotlivých lidí liší, některé se ale objevují opakovaně. Patří mezi ně:

• Bolesti hlavy, často tupé a dlouhotrvající, bez jasné neurologické příčiny.
• Bolesti zad, šíje a svalů, které se hůře ulevují a nemají odpovídající nález.
• Potíže v oblasti břicha, jako je tlak, nevolnost nebo změna trávení.
• Trvalá únava a nedostatek energie, kterou nezlepší ani odpočinek.
• Poruchy spánku, typicky obtížné usínání nebo brzké probouzení.
• Změny chuti k jídlu a hmotnosti, nejčastěji snížení, někdy naopak nárůst.

Žádný z těchto příznaků sám o sobě neznamená depresi. Spojuje je ale jedna věc: opakovaná vyšetření nenacházejí dostatečné tělesné vysvětlení a potíže přetrvávají.

Proč ji praktici i pacienti přehlížejí

Tělesný start potíží je hlavní důvod, proč se deprese v ordinaci praktika často nerozpozná. Mezinárodní studie Světové zdravotnické organizace, kterou publikovali Simon a kolegové v New England Journal of Medicine, sledovala téměř 26 000 pacientů v 15 centrech ve 14 zemích. Z lidí, kteří splňovali kritéria deprese, jich 69 % uvedlo jako důvod návštěvy pouze tělesné příznaky.

Na straně lékaře hrají roli krátký čas na vyšetření, snaha nejdřív vyloučit tělesnou nemoc a to, že pacient o náladě sám nemluví. Na straně pacienta zase často chybí spojení mezi tím, jak se cítí psychicky, a tím, co se děje s tělem. Výsledkem bývá kolečko vyšetření bez jasného závěru.

Kdy pomýšlet na depresi za tělesnými potížemi

Existuje několik vodítek, kdy je rozumné zvážit, že za tělesnými obtížemi může stát deprese. Stojí za pozornost, pokud:

• potíže trvají několik týdnů a nelepší se obvyklou léčbou,
• opakovaná vyšetření nenacházejí dostatečnou tělesnou příčinu,
• k bolestem se přidává trvalá únava a poruchy spánku,
• ubývá zájem o věci, které dřív těšily, i když si to člověk nemusí spojovat se smutkem,
• potíže začaly po náročném životním období nebo dlouhodobém stresu.

Když si nejste jistí, může pomoct jednoduché ohlédnutí za posledními týdny. Více vodítek nabízí náš článek o tom, jak poznat depresi.

Kdy vyhledat odborníka

Prvním krokem bývá praktický lékař, který vyloučí tělesné příčiny a může doporučit další postup. Pokud potíže přetrvávají nebo se vrací, je na místě konzultace s psychiatrem nebo psychologem. Odborník dokáže rozlišit, zda jde o depresi, a navrhnout vhodnou pomoc.

Nečekejte, pokud se objeví výrazné zhoršení nálady, pocit beznaděje, nebo myšlenky na to, že by bylo lepší tu nebýt. To jsou situace, kdy je vhodné vyhledat pomoc bez odkladu.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Pokud se trápíte nebo máte myšlenky na sebepoškození, ozvěte se. Linka první psychické pomoci 116 123 je k dispozici nepřetržitě a zdarma.