Panická ataka nebo infarkt? Jak rozeznat rozdíl a kdy volat 155

Když člověka uprostřed klidného dne náhle sevře hruď, rozbuší se srdce a zaplaví ho strach, je první otázka pochopitelná: jde o panickou ataku nebo infarkt? Obě situace se umí navenek velmi podobat. Panická ataka i srdeční příhoda mohou přinést bolest na hrudi, bušení srdce, dušnost, pocení a silný strach. Právě tato podobnost dělá rozlišení tak obtížným, a to i pro zkušené lékaře bez vyšetření.

V tomto článku najdete praktické vodítko, jak se obě situace typicky liší, i přehlednou srovnávací tabulku. Hned na úvod ale platí jedno pravidlo, které nemá výjimku: pokud si nejste jistí, raději volejte záchrannou službu. Nově vzniklou bolest na hrudi musí posoudit lékař, a u srdce rozhodují minuty. Lépe zavolat zbytečně než pozdě.

Proč se panická ataka a infarkt tak snadno zamění

Při panické atace se spustí poplachová reakce těla, takzvaná reakce boj nebo útěk. Vyplaví se stresové hormony, zrychlí se tep, prohloubí dýchání a svaly se napnou. Tělo se chová, jako by hrozilo nebezpečí, i když žádné reálné není. Výsledkem jsou velmi tělesné příznaky, které mozek snadno vyhodnotí jako vážnou zdravotní hrozbu.

Infarkt myokardu naproti tomu vzniká, když se ucpe některá ze srdečních tepen a část srdečního svalu přestane dostávat kyslík. To je akutní stav ohrožující život. Problém je, že navenek mohou obě situace působit téměř stejně. Proto následující rozdíly berte jako orientační vodítka, ne jako diagnostický nástroj, kterým byste si potíže potvrdili nebo vyvrátili sami.

Bolest na hrudi: čím se typicky liší

Charakter bolesti je jedním z nejčastěji zmiňovaných rozdílů. U panické ataky bývá bolest spíše ostrá nebo bodavá, je ohraničená na hrudník a obvykle se nešíří do dalších částí těla. Často se mění při změně polohy nebo při hlubokém nádechu.

Bolest při infarktu je naopak častěji popisována jako tlak, tíha nebo svírání, jako by někdo seděl na hrudi. Tato bolest mívá tendenci vystřelovat do levé paže, do krku, do čelisti, do zad nebo do nadbřišku. Bývá vázaná na námahu a v klidu nemusí ustoupit. Žádný z těchto znaků ale není stoprocentní, a proto sám o sobě nestačí k vyloučení srdeční příčiny.

Srovnávací tabulka: panická ataka versus infarkt

Tabulka popisuje typické rozdíly, se kterými pracují kardiologické i psychiatrické zdroje. V praxi se ale příznaky překrývají a u některých lidí, zejména u žen, seniorů nebo lidí s cukrovkou, může infarkt probíhat netypicky a méně bolestivě. Proto tabulka nikdy nenahrazuje vyšetření lékařem.

Bušení srdce a strach z infarktu: jak vzniká bludný kruh

U lidí s úzkostí se často rozjede sebeposilující smyčka. Tělo zaznamená bušení srdce, mysl ho vyhodnotí jako hrozbu infarktu, strach spustí ještě silnější tělesnou reakci a srdce buší ještě víc. Tento mechanismus dokáže běžnou nervozitu vystupňovat do plné panické ataky.

Strach z infarktu zesiluje tělesné příznaky, a ty zpětně živí strach. Rozpoznání této smyčky je první krok k jejímu zklidnění, ovšem teprve poté, co lékař vyloučil srdeční příčinu.

Pochopení tohoto kruhu pomáhá, ale neslouží jako důvod potíže bagatelizovat. I člověk s úzkostnou poruchou může dostat infarkt. Pokud se objeví nová, neobvyklá nebo jinak silná bolest na hrudi, je namístě ji nechat posoudit, ne ji automaticky odepsat jako další ataku. Více o projevech najdete v článku o příznacích panické ataky.

Kdy bez váhání volat 155

Existuje pravidlo, které nemá výjimku: při jakékoli pochybnosti volejte záchrannou službu na čísle 155. Raději zbytečně než pozdě. Mezi varovné signály, u nichž je třeba volat ihned, patří tlaková nebo svíravá bolest na hrudi trvající déle než několik minut, bolest vystřelující do paže, krku nebo čelisti, výrazná dušnost, studený pot, nevolnost nebo bledá až namodralá kůže.

Volejte 155 také tehdy, když podobnou bolest na hrudi zažíváte poprvé, když máte rizikové faktory jako vysoký tlak, cukrovku či srdeční onemocnění v rodině, nebo když si prostě nejste jistí. Operátor tísňové linky vám poradí, jak postupovat. Nikdy nečekejte, až potíže samy přejdou, a nesnažte se srdeční příznaky přejít. U infarktu rozhodují minuty.

Co dělat s úzkostnou stránkou potíží

Pokud lékař srdeční příčinu vyloučil a ukázalo se, že šlo o panickou ataku, neznamená to, že potíže nejsou skutečné nebo že je máte snášet sami. Opakované panické ataky jsou dobře zvládnutelné. Pomáhá psychoterapie, zejména kognitivně behaviorální terapie, nácvik práce s dechem a v některých případech i medikace, kterou předepíše lékař.

V akutní situaci pomůže zpomalé, prodloužené dýchání a zaměření pozornosti na okolí. Konkrétní postupy krok za krokem najdete v článku jak zvládnout panickou ataku. Cílem není strach potlačit silou, ale dát tělu signál, že žádné nebezpečí nehrozí, a počkat, až vlna odezní.

Tento text má informativní charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření ani osobní konzultaci s odborníkem. Při podezření na infarkt volejte 155, raději zbytečně než pozdě, a nově vzniklou bolest na hrudi vždy nechte posoudit lékařem. Pokud vás trápí úzkost, panické ataky nebo tíživé myšlenky, je k dispozici Linka první psychické pomoci 116 123, která funguje nepřetržitě a zdarma.