Úzkost v těhotenství: kdy je to normální a kdy už vyhledat pomoc

Úzkost v těhotenství patří mezi nejčastější psychické obtíže nastávajících maminek a zdaleka není výjimkou. Tělo prochází obrovskou hormonální a fyzickou proměnou, mění se role i každodenní život a do toho přicházejí starosti o zdraví dítěte, o porod nebo o to, jestli vše zvládnete. Určitá míra obav k tomuto období prostě patří. Problém nastává tehdy, když se napětí stane každodenním společníkem a začne vám brát klid, spánek i radost z těhotenství.

Podle přehledu více než sta studií zažívá úzkostné příznaky během prvního trimestru zhruba 18 % žen a klinicky významnou úzkostnou poruchou trpí v těhotenství přibližně 15 % nastávajících maminek. Jinými slovy, nejste v tom samy a rozhodně to není známka slabosti ani toho, že byste se na mateřství nehodily. Tento článek vám pomůže rozlišit, kdy jde o pochopitelné obavy a kdy už se vyplatí říct si o pomoc.

Proč je úzkost v těhotenství tak častá

Za zvýšenou citlivost mohou jak biologické, tak psychologické faktory. Hladiny estrogenu a progesteronu během těhotenství prudce stoupají a ovlivňují i oblasti mozku spojené s náladou a zpracováním strachu. K tomu se přidává únava, nevolnost, změny spánku a často i obavy z neznámého.

Velkou roli hrají konkrétní starosti, které těhotenství přináší. Mezi nejčastější patří:

• strach o zdraví a vývoj dítěte, zejména po předchozí ztrátě těhotenství;
• obavy z porodu a z bolesti;
• nejistota ohledně rodičovských schopností a budoucí finanční situace;
• změny ve vztahu s partnerem a v zaměstnání.

Tyto myšlenky jsou samy o sobě naprosto pochopitelné. Když ale začnou převažovat nad vším ostatním a vracejí se i ve chvílích, kdy k nim není zjevný důvod, je dobré jim věnovat pozornost.

Kdy je to ještě normální a kdy už porucha

Běžné obavy přicházejí a odcházejí, dají se utišit a nebrání vám žít. Úzkostná porucha je trvalejší a výrazně zasahuje do každodenního fungování. Pomoci může následující srovnání.

Pokud se vám obavy honí hlavou většinu dne, nejdou vypnout a začínají ovlivňovat váš spánek nebo vztahy, nejde už jen o náladu. Stejně jako u jiných obtíží platí, že čím dříve vyhledáte pomoc, tím lépe. Obecné tipy najdete i v našem článku jak se zbavit úzkosti.

Jak úzkost ovlivňuje matku i dítě

Začněme tím podstatným: jednotlivé úzkostné dny ani běžné starosti dítěti neublíží. Výzkum se zabývá dlouhodobou a výraznou neléčenou úzkostí, ne občasnou nervozitou. Není tedy důvod cítit vinu kvůli tomu, že prožíváte těžší období.

Přehledové studie nicméně ukazují, že dlouhodobě vysoká míra úzkosti a stresu v těhotenství se může pojit s o něco vyšším rizikem předčasného porodu a nižší porodní hmotnosti. Jako jeden z mechanismů se zkoumá hormon kortizol, který v zátěži stoupá a může procházet placentou. U dětí se v některých sledováních častěji objevovaly potíže s pozorností nebo emoční citlivost, rozdíly jsou ale mírné a ovlivňuje je řada dalších faktorů.

Tato čísla nejsou důvodem ke strachu, ale dobrým argumentem pro to nenechávat silnou úzkost bez péče. Zvládnutá úzkost prospívá vám i miminku.

Co skutečně pomáhá

Dobrá zpráva je, že úzkost v těhotenství dobře reaguje na léčbu a většina účinných postupů je nemedikamentózní. Podle doporučení britského institutu NICE je první volbou psychologická pomoc.

• Psychoterapie. Kognitivně behaviorální terapie (KBT) patří mezi nejlépe ověřené metody. U mírnějších obtíží může pomoci i takzvaná řízená svépomoc.
• Podpora okolí. Otevřený rozhovor s partnerem, rodinou nebo s jinými maminkami snižuje pocit osamělosti a tlaku.
• Spánek, pohyb a režim. Pravidelný rytmus, přiměřený pohyb schválený lékařem a omezení kofeinu pomáhají tělu i mysli.
• Relaxační techniky. Pomalé dýchání, všímavost nebo jemná jóga pro těhotné dokážou utlumit napětí v akutní chvíli.

Pokud byste před otěhotněním užívala léky na úzkost, nikdy je nevysazujte ani neupravujte sama. NICE doporučuje veškeré změny medikace probrat s lékařem, který společně s vámi zváží přínosy i rizika a navrhne bezpečný postup, ať už jde o pokračování, postupné snižování, nebo přechod na psychoterapii. Rozhodnutí je vždy individuální.

Kdy vyhledat pomoc

O svých pocitech se nebojte mluvit se svojí gynekoložkou, porodní asistentkou nebo praktickým lékařem. Nejde o stěžování si, mentální zdraví je běžnou součástí péče o těhotenství. Pomoc vyhledejte zejména tehdy, když:

• úzkost trvá většinu dní déle než dva týdny;
• brání vám spát, jíst nebo zvládat běžný den;
• objevují se panické ataky nebo nutkavé kontroly a rituály;
• cítíte beznaděj, výrazný smutek nebo ztrátu zájmu o věci, které vás dříve těšily.

Úzkost v těhotenství se navíc může pojit s pozdějšími obtížemi po narození dítěte, o kterých píšeme v článku o poporodní depresi. Včasná péče v těhotenství je proto investicí i do poporodního období.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Pokud se cítíte v krizi nebo potřebujete s někým mluvit hned, je tu pro vás nonstop a zdarma Linka bezpečí pro dospělé, tedy Linka první psychické pomoci na čísle 116 123. V akutním ohrožení života volejte 155.