Recenze knihy Síla je ve vás (Louise Hay): laskavost k sobě, odpuštění a vnitřní síla otevřeně a s pokorou

Kniha Síla je ve vás od Louise Hay (v originále The Power Is Within You) navazuje na autorčin nejznámější titul Miluj svůj život a rozvíjí jeho ústřední myšlenku: že sílu, kterou hledáme ve vnějším světě, nosíme v sobě. Pro mnoho čtenářů byla tato kniha prvním vlídným hlasem, který jim řekl, že se mají rádi takoví, jací jsou. To je samo o sobě cenné a je dobré k tomu přistupovat s respektem.

Zároveň má smysl číst ji otevřeně a s rozvahou. Část toho, co Hay nabízí, tedy sebeláska, odpuštění, laskavá vnitřní řeč a péče o vnitřní dítě, se s moderní psychologií docela potkává. Jinde kniha slibuje víc, než lze doložit, zejména když naznačuje, že myšlenkou přitahujeme realitu nebo léčíme nemoci. V této recenzi se pokusíme obojí poctivě oddělit, bez posměchu a bez planého velebení.

Pozn.: Tato recenze vychází z anotace knihy a veřejně dostupných informací, nikoli z přečtení celého titulu.

O čem kniha je

Louise Hay byla americká autorka a jedna z nejznámějších tváří hnutí New Age. Knihu Síla je ve vás napsala jako rozšíření svých bestsellerů Miluj svůj život a Uzdrav své tělo. V češtině ji vydává nakladatelství Pragma, novější vydání pochází z roku 2022. Téma je osobní a přístupné: jak najít vnitřní oporu, jak se přestat řídit jen vnějšími měřítky a jak k sobě být vlídnější.

Velký prostor dostává odpuštění, a to jak druhým, tak sobě, dále práce s vnitřním dítětem, tedy s ranými zkušenostmi a zraněními, a afirmace, krátké pozitivní věty, které si člověk vědomě opakuje. Hay píše osobně a povzbudivě, často z vlastní životní zkušenosti. Právě tón knihy, přijímající a bez moralizování, je nejspíš důvodem její trvalé obliby.

Proč kniha lidem pomáhá

Není těžké pochopit, proč si knihu lidé předávají dál. Pro člověka zvyklého na tvrdou sebekritiku může být úlevné slyšet, že má hodnotu i bez výkonu a že chyby z minulosti nemusí nést jako trvalou vinu. Pozvání k odpuštění a k laskavějšímu pohledu na sebe dává mnoha čtenářům první povolení přestat se trestat.

Kniha také nabízí konkrétní, jednoduché kroky: zrcadlovou práci, opakování afirmací, krátké meditace. Pro někoho, kdo neví, kde začít, je to schůdný první krok. I když nejde o terapii, samotný akt vědomé péče o sebe a pojmenování vlastních potřeb může být cenný a může otevřít cestu k hlubší práci.

Kde má kniha oporu ve vědě: sebesoucit a laskavá sebepromluva

Část toho, co Hay vlastními slovy popisuje, se překvapivě dobře kryje s tím, čemu psychologie říká sebesoucit. Výzkum Kristin Neff a dalších ukazuje, že vlídnější postoj k sobě v těžkých chvílích souvisí s nižší mírou úzkosti, deprese a stresu. Metaanalýzy nacházejí mezi sebesoucitem a duševními potížemi silný negativní vztah, tedy čím více laskavosti k sobě, tím méně potíží.

Také afirmace nejsou samy o sobě nesmysl. Studie sebeafirmace, tedy připomínání vlastních hodnot a silných stránek, naznačují, že může snížit obrannost a stres v náročných situacích. Pokud čtenář bere knihu jako pozvánku mluvit k sobě laskavěji a připomínat si vlastní hodnotu, vytěží z ní něco, co má reálnou oporu.

Sebesoucit a duševní pohoda se ovlivňují obousměrně. Laskavější vztah k sobě bývá spojen s nižší mírou úzkosti a deprese, lepší pohoda zase usnadňuje být na sebe hodný.

Kde kniha slibuje víc, než lze doložit

Otevřeně je třeba říct i druhou stranu. Tam, kde kniha naznačuje, že svými myšlenkami doslova přitahujeme okolnosti svého života nebo že nemoci vznikají z myšlení a dají se myslí léčit, opouští půdu doloženého. Stres a psychika sice tělo ovlivňují a souvislost mysli a zdraví je skutečná, ale to je něco jiného než představa, že konkrétní myšlenka přivolá konkrétní událost nebo vyléčí nemoc.

Tento rozdíl není maličkost. Pokud bychom přijali, že realitu si tvoříme čistě myšlenkou, snadno bychom došli k tomu, že kdo trpí, si za to nějak může sám. U úzkosti a deprese je takový závěr nejen nepravdivý, ale i bolestivý. Pojetí vnitřní síly jako laskavé opory dává smysl, pojetí mysli jako nástroje, který přepisuje vnější realitu, oporu nemá.

Proč je to u úzkosti a deprese citlivé

U duševních potíží je tato hranice obzvlášť důležitá. Pokud člověk uvěří, že si potíže přivodil špatným myšlením nebo nedostatkem sebelásky, snadno k tíze přidá ještě pocit viny. Sebeobviňování přitom úzkost i depresi spíš zhoršuje. Kniha, která chce povzbudit, tak může u zranitelného čtenáře nechtěně přitížit.

Druhé riziko je odkládání pomoci. Když někdo doufá, že stačí dost dlouho opakovat správné afirmace, může odsouvat návštěvu lékaře nebo psychologa. U deprese a úzkostných poruch přitom platí, že včasná a odborná pomoc výsledky výrazně zlepšuje. Afirmace a práce s vnitřním dítětem mohou být doplňkem, ne náhradou léčby.

Pro koho má kniha smysl

Knize lze s respektem přiznat, že mnoho lidí přivedla k laskavějšímu pohledu na sebe a k tématu odpuštění, které jim dřív chybělo. Pro čtenáře, který dokáže oddělit vlídné jádro o sebelásce a sebesoucitu od přepjatých tvrzení o přitahování a léčení myslí, může být příjemným a povzbudivým průvodcem.

Komu ji nedoporučujeme bez výhrad: každému, kdo by ji bral jako návod na léčbu úzkosti, deprese nebo tělesné nemoci. Berte ji jako vlídné čtení o vztahu k sobě, ne jako zdravotní příručku. Pokud si knihu chcete prohlédnout sami, najdete ji na kartě titulu u Knih Dobrovský.

Tato recenze ani kniha samotná nenahrazují odbornou zdravotní péči. Pokud se trápíte úzkostí, depresí nebo na sebe máte těžké myšlenky, obraťte se na svého lékaře nebo psychologa. V krizi je k dispozici nonstop Linka první psychické pomoci na čísle 116 123 (zdarma a anonymně).