Kristin Neff: Sebesoucit. Recenze knihy o laskavosti k sobě

Když někomu v depresi řeknete, ať je na sebe laskavější, obvykle uslyšíte tutéž námitku: kdybych na sebe nebyl přísný, nedělal bych vůbec nic. Vnitřní kritik má za to, že je motor. Bez něj by prý přišel rozklad.

Americká psycholožka Kristin Neffová zasvětila kariéru zkoumání otázky, jestli je to pravda. Její kniha Sebesoucit shrnuje odpověď, kterou výzkum dává poměrně jednoznačně: vnitřní kritik není motor. Je to brzda, která se tváří jako plyn.

Česky knihu vydalo v roce 2024 nakladatelství Maitrea v překladu Lenky Adamcové.

Pozn.: Tato recenze vychází z anotace, veřejně dostupných informací a odborných ohlasů, nikoli z přečtení celého titulu.

Co sebesoucit podle Neffové je

Autorka ho rozkládá na tři složky, které fungují dohromady:

• Laskavost k sobě místo sebekritiky. Zacházet se sebou v nezdaru tak, jak bychom zacházeli s dobrým přítelem.
• Společná lidská zkušenost místo izolace. Uvědomění, že selhání, bolest a nedokonalost nejsou důkazem, že jsem vadný, ale součástí toho, že jsem člověk.
• Všímavost místo ztotožnění. Vidět vlastní bolestivé prožitky, aniž bychom se do nich propadli nebo je naopak potlačovali.

To rozlišení není akademická hračka. Většina lidí, kteří „to zkusili a nefungovalo“, pracovala jen s první složkou. Bez všímavosti se z laskavosti k sobě snadno stane potlačování („nic se neděje, jsem v pohodě“) a bez uvědomění společné zkušenosti zůstává pocit, že se to týká jen mě.

Co o sebesoucitu říká výzkum

Tohle je důvod, proč tuhle knihu na webu o úzkosti a depresi zmiňujeme. Souvislost mezi mírou sebesoucitu a duševním zdravím patří mezi robustnější nálezy v psychologii. Metaanalýza publikovaná v roce 2012 shrnula dostupné studie a zjistila silnou souvislost mezi vyšším sebesoucitem a nižší mírou úzkosti, deprese a stresu.

Je potřeba dodat obvyklou výhradu: většina těchto dat je korelační, takže neříká s jistotou, co je příčina a co následek. Existují ale i studie intervenční, ve kterých se sebesoucit cíleně trénoval, a i ty ukazují zlepšení. Kauzalita tedy pravděpodobně vede aspoň zčásti oběma směry.

Nejsilnější část: proč sebekritika nefunguje

Autorka se opakovaně vrací k námitce, se kterou začínal tenhle text, a rozebírá ji z několika stran.

Argument zní zhruba takto. Sebekritika spouští v těle stejnou reakci jako vnější ohrožení, tedy stresovou odpověď. Ta krátkodobě zmobilizuje, dlouhodobě ale vyčerpává a hlavně vede k vyhýbání: člověk se přestane pouštět do věcí, u kterých by mohl selhat, protože cena za selhání je příliš vysoká. Prokrastinace u perfekcionistů je přesně tenhle mechanismus.

Sebesoucit naopak podle výzkumu souvisí s vyšší, ne nižší ochotou zkoušet znovu po neúspěchu, s lepším převzetím odpovědnosti za chybu a s vytrvalejším úsilím. Vysvětlení je prosté: kdo se nemusí bránit před vlastní krutostí, má víc kapacity zabývat se tím, co se stalo.

Kde má kniha hranice

Osobní tón. Autorka do textu vkládá hodně vlastního příběhu. Části čtenářů to pomáhá, jiné to zdržuje od toho, co hledali. Kdo chce hlavně nástroje, může osobní pasáže přeskakovat bez ztráty.

Rozvláčnost. Jádro se dá shrnout na dvaceti stranách. Zbytek je rozvedení a opakování, což je u tohoto žánru běžné, ale stojí za zmínku.

Sebesoucit není léčba deprese. Tady je potřeba být přesný. U mírných potíží může být hlavním nástrojem. U depresivní epizody je doplňkem, ne alternativou k léčbě. Navíc je dobré vědět, že u části lidí, hlavně po traumatu, vyvolá první kontakt s laskavostí k sobě paradoxně odpor nebo úzkost. Odborně se tomu říká strach ze soucitu a není to selhání, jen signál, že tuhle práci je lepší dělat s terapeutem.

Komu ji doporučit

• Perfekcionistům a lidem s tvrdým vnitřním kritikem. Tady kniha odvede největší práci.
• Lidem, kteří se za svou úzkost nebo depresi obviňují. Druhá složka sebesoucitu, tedy uvědomění společné lidské zkušenosti, tenhle vzorec přímo rozebírá.
• Pečujícím a pomáhajícím profesím jako prevence vyhoření.
• Těm, kdo už mají za sebou mindfulness a chtějí pokračovat konkrétnějším směrem.

Kde ji sehnat

Kniha je dostupná v českých knihkupectvích, například u Kosmasu. Vyšla pod ISBN 978-80-7500-667-7.

Související texty: perfekcionismus a úzkost, mindfulness pro začátečníky, ruminace a vtíravé myšlenky a syndrom vyhoření.