Bolest a psychika: jak spolu souvisí ischias, fyzioterapie a duševní zdraví

Vztah mezi tělem a psychikou není fráze. Bolest a psychika spolu souvisejí obousměrně: dlouhotrvající bolest, třeba při ischiasu nebo potížích se sedacím nervem, dokáže zhoršit náladu, spánek i míru úzkosti. Naopak stres, úzkost a deprese mohou prožívanou bolest zesílit a prodloužit. Tahle smyčka je dobře popsaná v odborné literatuře a vysvětluje, proč léčba samotného zad často nestačí, pokud se zároveň necítíme dobře psychicky.

Cílem tohoto článku není slibovat, že rozcvičení zad vyřeší úzkost nebo depresi. To by bylo nepřesné. Chceme spíš věcně ukázat, jak chronická bolest a duševní zdraví na sebe působí a jakou roli v tom hraje fyzioterapie a pravidelný pohyb. Pohyb prokazatelně pomáhá u bolesti zad a má i mírný příznivý vliv na náladu, ale je to jeden z dílků skládačky, ne zázračný lék.

Obousměrný vztah: bolest ovlivňuje psychiku a naopak

Chronická bolest a deprese se objevují společně tak často, že je odborníci popisují jako provázané stavy. Mezi lidmi s chronickou bolestí trpí depresí zhruba 30 až 45 procent, tedy mnohem víc než v běžné populaci. Vztah je navíc obousměrný: kdo má depresi, má vyšší riziko, že se u něj rozvine chronická bolest, a naopak dlouhotrvající bolest zvyšuje riziko deprese.

Hraje tu roli i závažnost. Čím silnější a déletrvající bolest, tím větší bývá zátěž pro psychiku. Bolest narušuje spánek, omezuje běžné aktivity a zužuje sociální kontakty, což jsou samy o sobě faktory, které náladě neprospívají. Obrácený směr je stejně reálný: úzkost a skleslost mohou zvyšovat napětí v těle, mění pozornost věnovanou bolesti a zhoršují její subjektivní prožívání.

Bolest a psychika se mohou navzájem posilovat. Přerušit smyčku jde z obou stran současně.

Ischias a sedací nerv: opatrně s vysvětlením

Ischias je lidové označení pro bolest vyzařující po průběhu sedacího nervu, typicky z bedra do hýždě a dolní končetiny. Příčinou bývá podráždění nebo útlak nervových kořenů v bederní páteři. Bolest dokáže být intenzivní a dlouhá, a právě proto patří mezi stavy, které zatěžují i psychiku člověka.

Je ale potřeba být věcný. Z toho, že potíže se sedacím nervem člověku kazí náladu, nevyplývá, že by sedací nerv úzkost nebo depresi přímo způsoboval, ani že by jeho ošetření tyto stavy léčilo. Souvislost vede přes bolest a její dopady na život, ne přes nějaké přímé nervové spojení mezi sedacím nervem a emocemi. Vyhněme se zjednodušením, která kolují po internetu.

Jak fyzioterapie a pohyb pomáhají bolesti

U dlouhodobé bolesti zad, s ischiasem i bez něj, patří pohyb a fyzioterapie mezi základní doporučované postupy. Odborné směrnice doporučují u bolesti zad zvážit skupinový nebo individuální cvičební program, případně v kombinaci s manuální terapií či psychologickou podporou. Klid na lůžku se naopak u většiny případů neosvědčil.

Fyzioterapie tu nedělá zázraky přes noc. Pracuje postupně: obnovuje rozsah pohybu, posiluje oslabené svaly, učí šetrné vzorce při běžných činnostech a snižuje strach z pohybu. Právě strach z pohybu, odborně kineziofobie, bývá u chronické bolesti důležitý. Čím víc se člověk pohybu bojí, tím méně se hýbe, tím víc tuhne a tím hůř se cítí. Cvičení tuhle spirálu pomáhá rozetnout.

Co pohyb dělá s náladou a úzkostí

Pravidelná pohybová aktivita má doložený příznivý vliv na duševní zdraví. Souhrnné analýzy ukazují u pohybu mírný až střední efekt na snížení depresivních příznaků a menší, ale stále znatelný efekt na úzkost. Pomáhá přitom i mírná zátěž, nemusí jít o vyčerpávající trénink. Důležitější než intenzita bývá pravidelnost a to, že nás aktivita baví a zvládneme ji udržet.

U člověka s bolestí zad se navíc tyto účinky sčítají. Když se díky fyzioterapii zmírní bolest a vrátí se část běžných aktivit, často se zlepší i spánek, sebedůvěra a chuť do dne. To samo o sobě náladě prospívá. Velkou roli hraje i nervový systém a stres: dlouhodobé napětí může udržovat svaly ve zvýšeném tonu a zhoršovat vnímání bolesti, takže práce s celkovým uvolněním a dechem má smysl. K tomu se hodí i naše téma o tom, jak zvládat stres, a o roli bloudivého nervu při úzkosti.

Nervový systém, stres a svalové napětí

Stres a svalové napětí spolu úzce souvisejí. Při zvýšené aktivaci stresové reakce se mění dýchání, napíná se svalstvo a tělo se připravuje na akci. Když takový stav trvá dlouho, podílí se na bolestech hlavy, ztuhlém krku nebo zatuhlých zádech. Fyzioterapie proto často kombinuje cvičení s nácvikem uvolnění, správného dechu a práce s každodenním napětím.

Tady je důležité nepřehánět. Svalové napětí ze stresu je reálný jev, ale není to univerzální vysvětlení každé bolesti zad a rozhodně ne náhrada za odborné posouzení. Pokud bolest přetrvává, vyzařuje do nohy, je doprovázena slabostí, necitlivostí nebo potížemi s močením, patří vyšetření k lékaři, ne k samoléčbě.

Co s tím v praxi

Praktický přístup je střízlivý. U dlouhodobé bolesti zad nebo ischiasu má smysl vyhledat fyzioterapeuta, hýbat se v rámci možností a nevyhýbat se pohybu ze strachu. Pokud k bolesti přibývá dlouhodobá skleslost, úzkost nebo nespavost, je rozumné řešit obojí současně a obrátit se i na praktického lékaře nebo odborníka na duševní zdraví.

Fyzioterapie a pohyb tělu i psychice prospívají, ale nejsou léčbou úzkosti ani deprese a tento článek nenahrazuje odbornou péči. Pokud se trápíte nebo zažíváte krizi, neváhejte se obrátit na bezplatnou Linku první psychické pomoci na čísle 116 123, která je k dispozici nepřetržitě.