Terapeut sedí naproti, pohybuje prsty ze strany na stranu a klient je sleduje očima, zatímco si vybavuje nejhorší okamžik svého života. Popsáno takhle zní EMDR terapie jako něco, co by se mělo řadit vedle kyvadélka a léčivých krystalů.
Přesto ji u posttraumatické stresové poruchy doporučuje britský institut NICE i Světová zdravotnická organizace, a to na stejné úrovni jako kognitivně behaviorální terapii zaměřenou na trauma. Důvod je prostý: bez ohledu na to, jak podivně vypadá, v kontrolovaných studiích funguje.
Tenhle text vysvětluje, co EMDR obnáší, jak vypadá sezení, co se ví o mechanismu a v čem je oprávněná skepse.
Klíčové shrnutí
- EMDR je strukturovaná osmifázová metoda zpracování traumatických vzpomínek, kterou v roce 1987 popsala Francine Shapirová.
- NICE ji doporučuje dospělým s PTSD a Světová zdravotnická organizace ji uvádí spolu s traumaticky zaměřenou KBT jako léčbu volby.
- Doporučený rozsah je obvykle 8 až 12 sezení, u opakovaného nebo dlouhodobého traumatu více.
- Nejpravděpodobnější vysvětlení účinku je zatížení pracovní paměti, které oslabuje živost a emoční náboj vzpomínky.
- Sporná zůstává otázka, jestli oční pohyby přidávají něco navíc oproti samotné expozici. Účinnost celého postupu tím ale zpochybněná není.
Odkud EMDR pochází
Metodu popsala americká psycholožka Francine Shapirová na konci osmdesátých let. Podle vlastního líčení si všimla, že se jí při procházce ulevilo od tíživých myšlenek ve chvíli, kdy jí oči přejížděly krajinu ze strany na stranu. Z toho postřehu postupně vytvořila strukturovaný protokol.
Původ metody v náhodném osobním pozorování je jeden z důvodů, proč k ní část odborníků přistupovala dlouho s nedůvěrou. Rozhodující ale nakonec nebyl původ, ale výsledky v randomizovaných studiích, které se za tři desetiletí nastřádaly.
Jak sezení probíhá
EMDR má osm fází a rozhodně nezačíná očními pohyby. První sezení bývají celá bez nich.
| Fáze | Co se děje |
|---|---|
| 1. Anamnéza | Zmapování historie, výběr cílových vzpomínek, posouzení vhodnosti metody |
| 2. Příprava | Vysvětlení postupu a nácvik stabilizačních technik pro případ zahlcení |
| 3. Zhodnocení | Výběr konkrétního obrazu, s ním spojeného negativního přesvědčení o sobě a míry rozrušení |
| 4. Desenzibilizace | Vlastní zpracování za současné oboustranné stimulace (oční pohyby, poklepávání nebo zvuky) |
| 5. Zakotvení | Posílení nového, přijatelnějšího přesvědčení o sobě |
| 6. Tělesná kontrola | Ověření, jestli ve vzpomínce nezůstalo tělesné napětí |
| 7. Uzavření | Návrat do stabilního stavu na konci sezení |
| 8. Přehodnocení | Kontrola na začátku dalšího sezení, zda zpracování drží |
Klíčový je bod, který se často nezmiňuje: klient nemusí o traumatu podrobně vyprávět. Drží obraz v hlavě, ale nemusí ho popisovat nahlas. Pro řadu lidí je právě tohle důvod, proč EMDR zvládnou, zatímco terapii založenou na opakovaném vyprávění nedokázali dokončit.
Proč by to mělo fungovat
Vysvětlení se za ta léta několikrát měnilo. Původní představa o „přeuložení vzpomínky“ po vzoru REM spánku se neudržela. Dnes nejlépe obstojí hypotéza zatížení pracovní paměti.
Pracovní paměť má omezenou kapacitu. Když si člověk vybavuje traumatickou vzpomínku a současně plní úkol, který vyžaduje pozornost (sledování pohybujícího se prstu), obojí soupeří o stejný zdroj. Vzpomínka se tak vybaví v oslabené podobě, méně živě a s menším emočním nábojem. A protože se do paměti ukládá zpět v té podobě, v jaké byla vybavena, po opakování se trvale oslabuje.
To zároveň vysvětluje, proč nezáleží na tom, jestli se použijí oční pohyby, střídavé poklepávání na kolena nebo tóny do sluchátek. Podstatné je, že úkol zaměstnává pozornost.
V čem je skepse na místě
Poctivá odpověď zní, že sporná není účinnost EMDR jako celku, ale role očních pohybů. Studie, které postup rozebíraly na součásti, docházejí k nejednoznačným závěrům: část ukazuje, že oční pohyby přidávají účinek navíc, část nenachází rozdíl oproti stejnému postupu bez nich.
Kritický výklad tedy zní, že EMDR je v jádru dobře strukturovaná expoziční terapie a oční pohyby jsou ozdoba. Praktický dopad je ale menší, než se zdá: i kdyby to tak bylo, metoda zůstává účinná a pro část lidí snesitelnější než klasická expozice.
Na co si dát pozor: oční pohyby samy o sobě nejsou terapie. Videa a aplikace slibující zpracování traumatu pomocí blikajících teček nemají s EMDR společného nic víc než jednu ze součástí protokolu. Bez fází přípravy, zhodnocení a uzavření jde o zbytečné riziko.
Na co se EMDR používá
Nejlépe doložené je použití u posttraumatické stresové poruchy. NICE ji doporučuje dospělým s PTSD nebo s klinicky významnými příznaky, kteří přicházejí déle než tři měsíce po traumatu nesouvisejícím s bojem, a zvážit ji lze i v období jednoho až tří měsíců, pokud ji člověk preferuje.
Zkouší se i u dalších stavů: panické poruchy, fobií, úzkosti po nehodě, bolestivých vzpomínek bez plné PTSD. Tam je evidence slabší a metoda se považuje spíš za doplňkovou možnost než za léčbu volby.
Kdy je namístě opatrnost: u nestabilního stavu, aktivní závislosti, akutních sebevražedných myšlenek nebo výrazné disociace se nejdřív pracuje na stabilizaci. Dobrý EMDR terapeut do fáze zpracování nepřejde, dokud klient nemá spolehlivé nástroje na zvládnutí zahlcení.
Jak najít terapeuta v Česku
EMDR je výcviková metoda pro už vyškolené psychoterapeuty, nejde o samostatnou profesi. Vyškolení terapeuti procházejí výcvikem akreditovaným evropskou asociací EMDR Europe, který v Česku zajišťuje Český institut pro psychotraumatologii a EMDR. Na jeho stránkách je i seznam terapeutů.
Co se vyplatí ověřit před prvním sezením:
- Jestli má terapeut dokončený psychoterapeutický výcvik, ne jen víkendový kurz EMDR.
- Kolik úrovní výcviku EMDR absolvoval a jestli má supervizi.
- Jestli má zkušenost s tím typem traumatu, se kterým přicházíte.
- Jak řeší situaci, kdy se klient během sezení zahltí.
Praktická poznámka k ceně: EMDR obvykle probíhá v soukromé praxi a pojišťovna ji hradí jen tehdy, když je poskytnuta klinickým psychologem se smlouvou. Počítejte s cenou běžného psychoterapeutického sezení.
Kdy vyhledat pomoc
Ozvěte se odborníkovi, pokud se vám měsíc a déle po traumatické události vracejí vzpomínky nebo sny, vyhýbáte se místům a situacím, které událost připomínají, jste stále ve střehu nebo se cítíte odpojení od sebe a od okolí.
Související texty: posttraumatická stresová porucha, kognitivně behaviorální terapie, druhy psychoterapie a derealizace a depersonalizace. Při myšlenkách na sebevraždu volejte Linku první psychické pomoci 116 123.
Časté otázky
Co je EMDR terapie?
Strukturovaná osmifázová psychoterapeutická metoda zpracování traumatických vzpomínek, kterou v roce 1987 popsala Francine Shapirová. Klient si vybavuje traumatický obraz a současně provádí úkol zatěžující pozornost, nejčastěji sleduje očima pohyb terapeutovy ruky, případně poklepávání nebo zvuky.
Funguje EMDR opravdu?
U posttraumatické stresové poruchy ano a doporučuje ji jak britský institut NICE, tak Světová zdravotnická organizace. Sporná není účinnost metody jako celku, ale otázka, jestli oční pohyby přidávají něco navíc oproti stejnému postupu bez nich. Studie na to odpovídají nejednoznačně.
Kolik sezení EMDR je potřeba?
Doporučení NICE uvádí obvykle 8 až 12 sezení, u opakovaných nebo dlouhodobých traumat více. Skutečný počet závisí na typu traumatu, stabilitě klienta a na tom, kolik cílových vzpomínek je potřeba zpracovat.
Musím při EMDR o traumatu vyprávět?
Podrobné vyprávění není nutné. Klient drží obraz v hlavě, ale nemusí ho popisovat nahlas. Právě proto řada lidí EMDR zvládne, přestože terapii založenou na opakovaném vyprávění dokončit nedokázali.
Můžu si EMDR udělat sám podle videa?
Ne. Oční pohyby samy o sobě nejsou terapie, jsou jen jednou součástí osmifázového protokolu. Bez fáze přípravy, stabilizačních technik a bezpečného uzavření sezení hrozí zahlcení bez možnosti se z něj dostat. Videa a aplikace s blikajícími tečkami EMDR nenahrazují.
Kdy EMDR není vhodná?
Při nestabilním stavu, aktivní závislosti, akutních sebevražedných myšlenkách nebo výrazné disociaci se nejdřív pracuje na stabilizaci. Vyškolený terapeut do fáze zpracování nepřejde dřív, než má klient spolehlivé nástroje na zvládnutí silných emocí.
Zdroje a citace
- Post-traumatic stress disorder (NG116), Recommendations. NICE, 2018. odkaz →
- Guidelines for the Management of Conditions Specifically Related to Stress. WHO, 2013. WHO →
- Clinical and cost-effectiveness of eye movement desensitization and reprocessing for treatment and prevention of post-traumatic stress disorder in adults: a systematic review and meta-analysis. Journal of Psychiatric Research, 2025. NCBI →
- Český institut pro psychotraumatologii a EMDR. EMDR CZ, 2026. odkaz →
Poslední kontrola zdrojů: 6. 8. 2026.