Sezónní deprese a světloterapie: jak odlišit zimní splín od SAD

Sezónní deprese se objevuje s ubývajícím denním světlem, typicky na podzim a v zimě, a v jarních měsících obvykle odeznívá. Odborně se označuje jako sezónní afektivní porucha (anglicky SAD, seasonal affective disorder) a jde o specifickou podobu depresivní poruchy, nikoli o pouhou špatnou náladu z krátkých dnů. Lidé s touto formou popisují výrazný pokles energie, zvýšenou potřebu spánku, chuť na sladké a těžké jídlo a ztrátu zájmu o věci, které je jindy baví.

Od běžného zimního splínu se sezónní deprese liší intenzitou i dopadem na fungování. Splín přejde, když se počasí umoudří nebo přijde příjemný zážitek. Skutečná SAD trvá týdny až měsíce, opakuje se ve stejném ročním období a zasahuje do práce, vztahů i péče o sebe. V tomto článku si vysvětlíme, jak obě věci rozlišit, jak světloterapie funguje a komu se naopak nehodí.

Zimní splín, nebo skutečná sezónní deprese?

Zimní splín zná skoro každý. Kratší dny, méně pohybu venku a únava po svátcích dokážou srazit náladu, ale člověk dál zvládá práci i běžné povinnosti. Jakmile přijde slunečný den nebo dovolená, nálada se zvedne.

Sezónní afektivní porucha je jiná. Příznaky podle NIMH trvají zhruba čtyři až pět měsíců v roce, vracejí se ve stejném období a svou tíží odpovídají depresi. Typický je pokles zájmu, beznaděj, problémy se soustředěním, a u zimní formy navíc přespávání a přibírání na váze.

• Délka: splín trvá dny, SAD týdny až měsíce.
• Opakování: SAD se vrací ve stejnou roční dobu, často několik let po sobě.
• Dopad: SAD narušuje práci, vztahy i péči o sebe, ne jen náladu.

Pokud si nejste jistí, jestli jde o splín, nebo o něco vážnějšího, pomůže projít si přehled příznaků deprese a jejich rozpoznání. Diagnózu SAD ale stanoví lékař, mimo jiné proto, že vyžaduje opakovaný sezónní vzorec, který se obvykle posuzuje zpětně.

Proč krátké dny dělají s náladou tolik

Za sezónní depresí stojí podle dostupných poznatků především nedostatek denního světla. Méně světla dopadajícího na sítnici ovlivňuje vnitřní hodiny v mozku a s nimi i dva klíčové systémy.

Prvním je melatonin, hormon spánku. Lidé se zimní formou SAD ho podle NIMH tvoří v nadbytku, což vede k většímu útlumu a spavosti. Druhým je serotonin, který se podílí na regulaci nálady a kterého bývá v zimě méně dostupného. Oba systémy jsou navázané na cirkadiánní rytmus, tedy přirozené střídání dne a noci, které se v temných měsících rozlaďuje.

Sezónní deprese je jen jednou z podob depresivní poruchy. Jak zapadá mezi ostatní typy, popisuje samostatný text o druzích deprese.

Jak funguje světloterapie

Světloterapie využívá jasné světlo, které napodobuje denní svit a působí na vnitřní hodiny přes sítnici. Ranní expozice jasnému světlu pomáhá potlačit nadměrnou tvorbu melatoninu a posunout rozladěný cirkadiánní rytmus zpět k běžnému dennímu režimu.

Účinnost má oporu ve výzkumu. Meta-analýza Goldena a kolegů z roku 2005 v American Journal of Psychiatry zjistila u jasného světla u sezónní deprese velikost účinku 0,84, což je v psychiatrii poměrně silný výsledek. Připomeňme ale, že světloterapie není zázrak na povel a u nesezónní deprese byl efekt podle téže práce výrazně menší.

Orientační protokol vychází z doporučení NIMH (10 000 luxů, ráno, zhruba 30 až 45 minut). Konkrétní vzdálenost a délku přizpůsobte podle návodu lampy a domluvy s lékařem.

Parametry: na čem u lampy záleží

Při výběru i používání lampy hraje roli několik parametrů. Intenzita se udává v luxech a běžné pokojové osvětlení se terapeutické hodnotě ani zdaleka neblíží, jak ukazuje srovnání níže.

• Intenzita: standardem je 10 000 luxů měřených ze vzdálenosti, kterou udává výrobce.
• Bez UV: lampa má filtrovat ultrafialové záření, aby nezatěžovala oči a kůži.
• Načasování: ráno funguje u zimní formy nejlépe, večerní expozice může naopak rytmus rozhodit.
• Pravidelnost: efekt se obvykle dostavuje po dnech až týdnech každodenního používání.

Medicínská SAD lampa versus wellness přístroj

Na trhu se prolínají dvě skupiny výrobků, které se snadno zamění. Terapeutické SAD lampy jsou navržené k léčbě sezónní deprese, dosahují 10 000 luxů, filtrují UV a mívají certifikaci zdravotnického prostředku, na evropském trhu označení CE.

Vedle nich existují wellness a takzvané nálada zlepšující přístroje, simulátory svítání nebo dekorativní svítidla. Mohou být příjemné, ale často nedosahují potřebné intenzity ani nedeklarují terapeutické parametry. Před koupí proto ověřte uvedenou hodnotu v luxech, informaci o filtraci UV a označení výrobce.

Pro koho světloterapie není vhodná

Světloterapie nepatří do rukou každému bez rozmyslu. U některých stavů může uškodit nebo vyžaduje dohled odborníka.

• Bipolární porucha: jasné světlo může u náchylných lidí spustit přechod do mánie nebo hypomanie, proto je namístě konzultace.
• Oční onemocnění: při onemocněních sítnice nebo jiných očních potížích je vhodné poradit se s lékařem, případně využít alternativu.
• Léky zvyšující citlivost na světlo: některé léky zvyšují fotosenzitivitu, což je třeba probrat s předepisujícím lékařem.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Pokud vás dlouhodobě trápí skleslost, beznaděj nebo myšlenky na ukončení života, vyhledejte odbornou pomoc. K dispozici je nepřetržitě Linka první psychické pomoci na čísle 116 123, která je zdarma a anonymní.