PMDD: premenstruační dysforická porucha není silnější PMS

Existuje vzorec, který mnoho žen popisuje takřka doslova stejně. Zhruba týden až deset dní před menstruací se něco zlomí. Nálada spadne, drobnosti vyvolávají vztek nebo pláč, přijde pocit beznaděje a někdy i myšlenky, že by bylo lepší tady nebýt. A pak, obvykle během prvního nebo druhého dne krvácení, to zmizí, jako když utne.

Tenhle cyklus má jméno: premenstruační dysforická porucha, zkráceně PMDD. Není to silnější premenstruační syndrom ani přecitlivělost. Je to samostatná diagnostická jednotka, která postihuje podle diagnostických kritérií zhruba 1,8 až 5,8 procenta menstruujících žen a která má doloženou léčbu.

Problém je v tom, že se na ni málokdo zeptá. Žena přijde s depresí, dostane antidepresivum v běžném režimu a nikdo nespojí příznaky s kalendářem.

Čím se PMDD liší od PMS

Premenstruační syndrom má nějakou míru většina menstruujících žen. Napětí v prsou, nadýmání, podrážděnost, chuť na sladké. Nepříjemné, ale zvládnutelné.

U PMDD je rozdíl v povaze i intenzitě příznaků:

Nejvýstižnější popis, který od pacientek zaznívá: „dva týdny jsem to já a dva týdny někdo, kdo mi zničí život, který si těch prvních čtrnáct dní stavím“.

Jak PMDD vypadá

Diagnostická kritéria vyžadují alespoň pět příznaků v luteální fázi, přičemž nejméně jeden musí být z první skupiny:

Základní (nutný alespoň jeden):

• Výrazná rozkolísanost nálady, náhlý smutek nebo přecitlivělost na odmítnutí.
• Výrazná podrážděnost, vztek nebo zvýšené konflikty.
• Výrazně skleslá nálada, beznaděj, sebekritické myšlenky.
• Výrazná úzkost, napětí, pocit být na hraně.

Doplňkové:

• Snížený zájem o běžné činnosti.
• Potíže se soustředěním.
• Únava a nedostatek energie.
• Změny chuti k jídlu, přejídání, chutě na konkrétní jídlo.
• Nespavost nebo naopak nadměrná spavost.
• Pocit zahlcení a ztráty kontroly.
• Tělesné příznaky: napětí v prsou, bolest hlavy, kloubů nebo svalů, nadýmání.

Proč je denní záznam nezbytný

Tohle je nejpraktičtější část celého textu. K diagnóze nestačí, že si žena vzpomene, že jí bývá před menstruací hůř. Je potřeba prospektivní denní záznam po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích cyklů.

Důvod je dvojí. Za prvé, paměť na náladu je nespolehlivá a zpětné hodnocení systematicky přeceňuje to, co odpovídá naší představě. Za druhé, a to je klinicky důležitější, je potřeba ověřit, že v první polovině cyklu je opravdu klid. Pokud příznaky přetrvávají i tehdy, nejde o PMDD, ale spíš o depresivní nebo úzkostnou poruchu, kterou hormonální výkyv jen zhoršuje. Odborně se tomu říká premenstruační exacerbace a léčí se jinak.

Jak na to prakticky: každý večer si zapište den cyklu a míru tří až pěti hlavních příznaků na stupnici od 0 do 10. Stačí poznámka v telefonu. Po dvou cyklech vznikne graf, ze kterého je vzorec zřejmý na první pohled, a je to zdaleka nejlepší podklad, se kterým můžete přijít k lékaři.

Co za PMDD stojí

Nejde o abnormální hladiny hormonů. Ženy s PMDD mají hladiny estrogenu i progesteronu obvykle v normě. Rozdíl je v citlivosti mozku na jejich běžné kolísání.

Klíčovou roli podle současných představ hraje allopregnanolon, metabolit progesteronu, který působí na stejné receptory jako benzodiazepiny nebo alkohol. U většiny lidí má uklidňující účinek. U části žen s PMDD se zdá, že reakce na jeho výkyvy je opačná nebo přinejmenším jiná, což by vysvětlovalo, proč se právě v luteální fázi objevuje úzkost a podrážděnost místo uklidnění.

Vyšší riziko mají ženy s depresí nebo úzkostnou poruchou v anamnéze, s traumatem v minulosti a s PMDD v rodině.

Co na PMDD zabírá

• Antidepresiva typu SSRI. U PMDD fungují jinak než u deprese: účinek nastupuje během dnů, ne týdnů. Proto se dají užívat i jen v druhé polovině cyklu, od ovulace do začátku menstruace. Pro řadu žen je to přijatelnější než trvalá léčba. Režim vždy nastavuje lékař.
• Hormonální antikoncepce. U části žen pomáhá, protože potlačí ovulaci a s ní i hormonální výkyv. U jiných naopak náladu zhorší. Reakce je individuální a nedá se předem odhadnout.
• Kognitivně behaviorální terapie. Nezmění hormonální citlivost, ale pomáhá zvládat luteální fázi a hlavně omezit škody, které v ní napáchají impulzivní rozhodnutí.
• Režimová opatření. Pravidelný spánek, pohyb a omezení alkoholu v druhé polovině cyklu. Samy o sobě nestačí, ale rozdíl dělají.
• V nejtěžších případech existuje i léčba potlačující činnost vaječníků. Je to krajní řešení s vlastními riziky a patří do rukou specialisty.

Doplňky stravy, na které narazíte ve slibech na internetu, mají u PMDD slabý až žádný podklad. Určitou evidenci má vápník, u ostatních je opatrnost namístě. Pozor zvlášť na třezalku, která snižuje účinnost hormonální antikoncepce.

Praktické tipy do luteální fáze

• Nedělejte v ní zásadní rozhodnutí. Neposílejte výpověď, neukončujte vztah, nepište vyhrocené zprávy. Pravidlo zní: napiš, ulož do konceptů, přečti si to za pět dní.
• Řekněte to okolí předem. Ne jako omluvu, ale jako informaci. Partner, který ví, že jde o dva dny cyklu, reaguje jinak než ten, kdo si myslí, že se vztah rozpadá.
• Naplánujte si na tyhle dny míň. Když to jde, přesuňte náročná jednání a společenské povinnosti.
• Sledujte kalendář. Samotné vědomí „tohle je den 24, proto to takhle vypadá“ má překvapivě velký uklidňující efekt.

Kdy vyhledat pomoc hned

Pokud se v luteální fázi objevují myšlenky na sebevraždu, nečekejte na další cyklus. PMDD je se sebevražednými myšlenkami doložitelně spojená a nejde o „hormony, které přejdou“. Volejte Linku první psychické pomoci 116 123 (nepřetržitě, zdarma), při ohrožení života 155.

Se záznamem příznaků z dvou cyklů se objednejte ke gynekologovi nebo psychiatrovi. Oba obory se na PMDD podílejí a je jedno, kterým začnete.

Související texty: menopauza, úzkost a deprese, poporodní deprese, druhy deprese a SSRI antidepresiva.