Příčiny deprese: co dnes opravdu víme

Když člověk hledá příčiny deprese, často narazí na jednoduché vysvětlení: za vše prý může chemická nerovnováha v mozku, konkrétně nedostatek serotoninu. Skutečnost je ale složitější a zároveň zajímavější. Deprese není výsledkem jediné poruchy ani jedné špatné látky v hlavě. Vzniká souhrou mnoha vlivů, které se navzájem ovlivňují a u každého člověka se skládají trochu jinak.

Současná psychiatrie a výzkum mozku popisují depresi pomocí takzvaného biopsychosociálního modelu. Ten říká, že na vznik onemocnění se podílejí biologické, psychologické a sociální faktory zároveň. V tomto článku si projdeme, co o příčinách víme s rozumnou jistotou, co zůstává otevřené a proč je dobré být opatrný k tezi, že depresi způsobuje pouze nízká hladina serotoninu.

Deprese jako souhra faktorů, ne jediná příčina

Světová zdravotnická organizace popisuje depresi jako výsledek složité souhry sociálních, psychologických a biologických faktorů. Žádný z nich obvykle nestačí sám o sobě. Spíše se sčítají a vytvářejí zranitelnost, na kterou pak může dolehnout nějaký spouštěč.

Užitečný je obraz takzvaného modelu zranitelnosti a stresu. Každý si nese určitou míru vrozené i získané vnímavosti. Když se k ní přidá dostatečná zátěž, riziko deprese stoupá. U někoho stačí málo, u jiného hodně. To vysvětluje, proč dva lidé v podobné situaci reagují odlišně.

Biopsychosociální model přehledně

Pro lepší představu pomáhá rozdělit vlivy do tří okruhů. V praxi se ale prolínají a navzájem posilují.

• Biologické faktory: genetická vnímavost, fungování nervových okruhů a neurotransmiterů, hormonální změny, chronická tělesná onemocnění, poruchy spánku a podle části výzkumu i zánětlivé procesy v těle.
• Psychologické faktory: způsob, jakým myslíme a hodnotíme sami sebe, sklon k sebekritice, naučená bezmoc, nezpracované trauma, nízká odolnost vůči stresu a styl zvládání náročných situací.
• Sociální faktory: osamělost a chybějící opora, vztahové a rodinné problémy, ztráta zaměstnání, finanční tíseň, dlouhodobá nejistota, chudoba a zkušenost s násilím nebo nerovností.

Pokud chcete porozumět tomu, jak se deprese vlastně projevuje, doplňující čtení najdete v článku o rozpoznání příznaků deprese. Liší se i jednotlivé formy onemocnění, kterým se věnujeme v přehledu druhů deprese.

Proč je tvrzení „deprese = nedostatek serotoninu“ zastaralé

Po desetiletí se v populární kultuře tradovalo, že depresi způsobuje nízká hladina serotoninu v mozku. Tato myšlenka byla jednoduchá a srozumitelná, proto se dobře ujala. Vědecky ale nikdy nebyla potvrzena tak silně, jak se obecně věřilo.

V roce 2022 publikoval tým Joanny Moncrieffové a kolegů v časopise Molecular Psychiatry rozsáhlý přehled přehledů (umbrella review), který shrnul dosavadní studie o vztahu serotoninu a deprese. Závěr zněl, že neexistuje konzistentní důkaz pro to, že by depresi způsobovala snížená hladina nebo aktivita serotoninu. Práce vyvolala odbornou debatu a řada vědců na ni reagovala, shoda ale panuje v tom, že jednoduchá rovnice „málo serotoninu rovná se deprese“ neobstojí.

Důležité je nepřekročit hranici do opačného extrému. Z toho, že serotoninová teorie neplatí ve své zjednodušené podobě, nevyplývá, že biologie nehraje roli ani že antidepresiva nefungují. Léky ovlivňují mozkovou chemii a mnoha lidem prokazatelně pomáhají, jen mechanismus jejich účinku je zřejmě složitější, než se kdysi myslelo.

Rizikové faktory, které věda zná

Místo hledání jediné příčiny dnes výzkum mluví o rizikových faktorech. Žádný z nich není rozsudek, jen zvyšuje pravděpodobnost.

• Genetika a rodinná zátěž. Náchylnost k depresi se z části dědí, ale neexistuje jediný „gen pro depresi“. Jde o souhru mnoha genů, které spolupůsobí s prostředím.
• Dlouhodobý stres. Přetrvávající zátěž a aktivace stresové osy mohou postupně narušovat regulaci nálady. Mimořádně silný vliv má stres v dětství, například zkušenost s týráním nebo zanedbáním.
• Náročné životní události. Ztráta blízkého člověka, rozpad vztahu, ztráta práce nebo trauma patří mezi časté spouštěče u zranitelných lidí.
• Spánek. Poruchy spánku depresi nejen doprovázejí, ale mohou ji i předcházet a zhoršovat. Vztah je obousměrný.
• Zánět. Část studií naznačuje souvislost mezi chronickými zánětlivými procesy a depresivními příznaky. Jde o aktivně zkoumanou, ale zatím ne zcela uzavřenou oblast.
• Tělesné nemoci a sociální zátěž. Chronická onemocnění, bolest, osamělost, chudoba a nejistota riziko dále zvyšují.

Jak spolu faktory souvisejí

Jednotlivé příčiny nepůsobí odděleně, ale vytvářejí smyčky, kde se příčina a následek prolínají. Dobrým příkladem je vztah mezi stresem a spánkem.

Stres zhoršuje spánek a špatný spánek zase snižuje odolnost vůči stresu. Tím se kruh uzavírá a může živit depresivní příznaky. Podobné obousměrné vztahy platí i mezi náladou, vztahy a tělesným zdravím.

Co z toho plyne pro praxi

Pochopení, že deprese má více příčin, má praktický dopad. Pomáhá zbavit se viny a představy, že jde o slabost nebo selhání charakteru. Stejně tak vysvětluje, proč obvykle nefunguje jediné univerzální řešení.

Léčba proto často kombinuje různé přístupy: psychoterapii, v indikovaných případech léky, úpravu životního stylu, péči o spánek a posílení sociální opory. Který poměr je vhodný, závisí na konkrétním člověku a patří do rukou odborníka.

Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani péči odborníka. Pokud se trápíte vy nebo někdo blízký, neváhejte vyhledat psychologa či psychiatra. V akutní krizi nebo při myšlenkách na sebevraždu je k dispozici nepřetržitá Linka první psychické pomoci 116 123, která je bezplatná a anonymní.