Recenze: Jan Benda, Všímavost a soucit se sebou

Kniha Všímavost a soucit se sebou s podtitulem Proměna emocí v psychoterapii patří mezi mála česky psaných titulů, které propojují všímavost (mindfulness) se soucitem se sebou. Autorem je psycholog a psychoterapeut PhDr. Jan Benda, Ph.D., který se tématu dlouhodobě věnuje v klinické praxi i ve výzkumu. Vyšla v nakladatelství Portál v roce 2019.

Tato recenze se dívá na to, komu může kniha posloužit a jaký typ čtenáře v ní najde nejvíc. Zároveň poctivě pojmenuje, co od ní čekat nelze. Cílem není knihu vychválit ani odsoudit, ale dát vám dost informací k rozhodnutí, jestli má smysl ji otevřít právě teď.

Pozn.: Tato recenze vychází z anotace knihy a veřejně dostupných informací, nikoli z přečtení celého titulu.

O čem kniha je

Ústředním motivem je proměna a regulace emocí pomocí dvou propojených dovedností: všímavosti a soucitu se sebou. Všímavost zjednodušeně znamená schopnost vědomě si všímat toho, co se děje v těle a mysli, bez okamžitého hodnocení. Soucit se sebou (self-compassion) přidává laskavý a chápavý postoj k sobě ve chvílích, kdy je člověku těžko.

Benda tyto přístupy nepředkládá jako izolované techniky, ale jako součást širšího modelu psychoterapeutické změny. Kniha je členěna do několika částí a kapitol a nabízí řadu praktických cvičení. Pracuje mimo jiné s metodou focusingu a s prací s vnitřním kritikem, tedy s tou částí mysli, která člověka tvrdě soudí.

Pro koho dává smysl

Nejvíc z knihy vytěží čtenář, který nechce jen seznam cviků, ale rozumí tomu, proč techniky fungují a jak do sebe zapadají. Ocení ji lidé z pomáhajících profesí, studenti psychologie i poučení laici se zájmem o emoce a vnitřní svět.

Dobře poslouží i člověku, který už má s úzkostí nebo skleslostí osobní zkušenost a hledá způsob, jak k sobě přistupovat méně tvrdě. Téma vnitřního kritika a sebeodsuzování je u úzkostných a depresivních potíží velmi časté, takže kapitoly o laskavějším vztahu k sobě mohou rezonovat.

V čem jsou limity

Kniha není rychlá svépomocná příručka typu „pět kroků a je hotovo“. Kdo hledá stručný a okamžitě použitelný návod, může ji vnímat jako náročnější čtení, protože si žádá čas a ochotu jít do hloubky.

Zároveň platí obecné pravidlo: žádná kniha nenahradí individuální vedení. Cvičení zaměřená na práci s emocemi mohou u některých lidí, zejména po těžkých zkušenostech, vyplavit silné pocity. V takovém případě je vhodné mít po ruce terapeuta nebo jiného odborníka, ne procházet vším o samotě.

Co o všímavosti a sebesoucitu říká výzkum

Důležitá věc na rovinu: všímavost a soucit se sebou nejsou jen příjemné koncepty, ale mají oporu ve vědeckém výzkumu. Programy založené na všímavosti, jako je MBSR a MBCT, jsou zkoumané u úzkosti a deprese a metaanalýzy ukazují mírné až střední příznivé efekty na míru obtíží.

U soucitu se sebou, který systematicky zkoumá psycholožka Kristin Neff, opakovaně vychází souvislost s nižší mírou úzkosti a deprese a s lepší schopností zvládat zátěž. Je ale třeba zůstat střízlivý: jde o jeden z užitečných nástrojů, ne o zaručený lék. U středně těžkých a těžkých stavů zůstává základem odborně vedená léčba, ke které mohou tyto přístupy fungovat jako doplněk.

Sebekritika a emoční zátěž se mohou navzájem posilovat. Cílem sebesoucitu je tuto smyčku zmírnit laskavějším postojem k sobě.

Celkové hodnocení

Všímavost a soucit se sebou je promyšlený a poctivě ukotvený titul od českého autora, který téma nezjednodušuje. Pokud vás zajímá, jak se k sobě chovat laskavěji a pracovat s emocemi, a nevadí vám delší a hlubší text, je to dobrá volba. Naopak pokud teď potřebujete hlavně rychlou úlevu a jasný krátký návod, sáhněte spíš po stručnější příručce a knihu si nechte na později.

Koupit ji můžete přímo u nakladatelství Portál: karta knihy Všímavost a soucit se sebou.

Tato recenze ani samotná kniha nenahrazují odbornou péči. Pokud se vám dlouhodobě nedaří dobře nebo se trápíte, obraťte se na svého lékaře či psychoterapeuta. V akutní krizi a tísni je nepřetržitě dostupná Linka první psychické pomoci na čísle 116 123 (zdarma, 24 hodin denně).