Štítná žláza a psychika: kdy za úzkost nebo depresi může hormon

Štítná žláza a psychika spolu souvisejí mnohem těsněji, než by malá žláza ve tvaru motýla na krku napovídala. Hormony, které vyrábí, ovlivňují rychlost metabolismu prakticky ve všech tkáních včetně mozku. Když jejich hladina kolísá, mění se s ní energie, soustředění, spánek i nálada. Proto se příznaky poruchy štítné žlázy někdy nápadně podobají úzkostné nebo depresivní poruše a snadno se s nimi zamění.

Tento text vysvětluje, jak konkrétně štítná žláza zasahuje do psychiky, čím se liší projevy snížené a zvýšené funkce a proč je u nově vzniklé úzkosti nebo skleslosti rozumné nechat zkontrolovat krev. Cílem není tvrdit, že za každou úzkostí stojí hormon. Spíš ukázat, že jednoduché vyšetření může u části lidí odhalit příčinu, která se dá léčit, a kterou by jinak nikdo nehledal.

Jak štítná žláza ovlivňuje mozek a náladu

Štítná žláza vyrábí dva hlavní hormony, tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Ty určují, jak rychle pracují buňky v celém těle. Mozek mezi ně patří a na hladiny těchto hormonů je citlivý. Když je hormonů málo, mozkové pochody se zpomalí. Když je jich příliš, tělo i mysl jedou na zvýšené otáčky.

Hormony štítné žlázy se navíc podílejí na systémech neurotransmiterů, jako jsou serotonin a dopamin, které hrají roli v regulaci nálady a úzkosti. Celý systém je řízený zpětnou vazbou: mozek přes hypofýzu uvolňuje hormon TSH, který štítnou žlázu povzbuzuje k práci. Tahle takzvaná osa hypotalamus-hypofýza-štítná žláza pracuje podobně jako stresová osa, o které si můžete přečíst v článku o HPA ose a kortizolu.

Hypotyreóza: únava, zpomalení a skleslá nálada

Hypotyreóza je stav, kdy štítná žláza vyrábí hormonů málo. Metabolismus se zpomalí a člověk se cítí utahaně i po dostatku spánku. Typické bývá zimomřivost, zácpa, suchá kůže, přibírání na váze a pocit zpomaleného myšlení, kterému se někdy říká mlha v hlavě.

Právě tyhle projevy se výrazně překrývají s depresí. Skleslá nálada, ztráta energie, zpomalení a potíže se soustředěním patří k oběma stavům. Není proto překvapivé, že depresivní příznaky jsou u lidí s hypotyreózou časté. Jedna přehledová práce uvádí, že u významné části pacientů s poruchou štítné žlázy se objevují depresivní projevy různé tíže, a u mírné, takzvané subklinické formy bývají hlášeny ještě častěji. Vztah je ale složitý a u mírné formy zůstává sporný.

Hypertyreóza: neklid, úzkost a bušení srdce

U hypertyreózy je situace opačná. Štítná žláza pracuje na zvýšené obrátky a hormonů je nadbytek. Tělo reaguje zrychlením: bušení srdce, třes rukou, pocení, hubnutí přes normální chuť k jídlu, nespavost a vnitřní neklid. K tomu se přidává podrážděnost a pocit, že člověk nedokáže vypnout.

Tento obraz je téměř k nerozeznání od úzkostné poruchy. Zrychlený tep, třes, neklid a nespavost popisují i lidé s generalizovanou úzkostí nebo panickými atakami. V literatuře jsou popsané případy, kdy byla hypertyreóza nejprve mylně označena za úzkostnou poruchu a teprve pozdější vyšetření krve odhalilo skutečnou příčinu. Podle některých údajů se psychiatrické příznaky objevují jako první projev hypertyreózy u menší, ale nezanedbatelné části pacientů.

Proč se to plete s úzkostnou a depresivní poruchou

Záměna není dána nedbalostí, ale skutečným překryvem příznaků. Tělo má omezený repertoár, jak dát najevo, že něco není v pořádku. Únava, neklid, poruchy spánku nebo zhoršená nálada mohou vyvěrat z hormonů stejně jako z psychiky. Bez krevního testu je nelze od sebe spolehlivě odlišit.

Riziko přehlédnutí je největší tehdy, když psychické příznaky vzniknou nově nebo neodpovídají dosavadnímu životu člověka. Pokud se úzkost nebo skleslost objeví bez zjevné příčiny, případně k nim přibyly tělesné projevy jako hubnutí, bušení srdce nebo výrazná únava, je hormonální stopa namístě prověřit.

Kdy nechat vyšetřit TSH

Základním testem je hladina TSH v krvi. TSH je hormon hypofýzy, který štítnou žlázu řídí, a jeho měření je nejlepším prvním vyšetřením, zda žláza pracuje normálně. Při snížené funkci bývá TSH zvýšené, při zvýšené funkci naopak nízké. Podle nálezu lékař doplní hladiny samotných hormonů štítné žlázy, případně protilátky.

Kontrolu funkce štítné žlázy je vhodné zvážit zejména v těchto situacích:

• nově vzniklá úzkost nebo deprese bez zjevné spouštěcí příčiny;
• psychické potíže provázené tělesnými příznaky (hubnutí nebo přibírání, bušení srdce, výrazná únava, zimomřivost);
• úzkost nebo deprese, které nereagují na obvyklou léčbu;
• známé onemocnění štítné žlázy v rodině nebo poporodní období.

Mezinárodní odborné společnosti doporučují u každého člověka s diagnostikovanou poruchou štítné žlázy myslet také na depresi. Obráceně platí, že zvážit kontrolu štítné žlázy u nově vzniklých psychických potíží je rozumný krok. Roli ve funkci žlázy hrají i některé stopové prvky, čemuž se věnuje samostatný text o vlivu selenu a jodu na úzkost a depresi.

Může léčba štítné žlázy zlepšit náladu

Pokud je za psychickými potížemi skutečně porucha štítné žlázy, její léčba může pomoci i s náladou. U hypotyreózy se nasazuje náhrada hormonu (levotyroxin) a u části lidí se s úpravou hladin zlepší i únava a skleslost. Některé práce naznačují, že úprava dávky náhrady může u vybraných pacientů zmírnit depresivní příznaky. U hypertyreózy zase léčba zklidní zrychlený metabolismus a s ním často i neklid a úzkostnost.

Důležité je ale dvojí upřesnění. Zaprvé, léčba štítné žlázy pomáhá tam, kde je porucha skutečnou příčinou, ne jako univerzální lék na úzkost nebo depresi u člověka se zdravou žlázou. Zadruhé, ne každá deprese nebo úzkost u člověka s poruchou štítné žlázy zmizí jen po úpravě hormonů. Někdy jde o dvě souběžné věci, které je třeba řešit zároveň. Cílem vyšetření tedy není slíbit zázrak, ale nepřehlédnout příčinu, která se dá ovlivnit.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s lékařem. Pokud máte podezření na poruchu štítné žlázy nebo dlouhodobě bojujete s úzkostí či skleslostí, proberte to nejprve se svým lékařem, který může nechat zkontrolovat funkci štítné žlázy. Pokud se cítíte v krizi nebo máte myšlenky na sebepoškození, obraťte se na Linku první psychické pomoci 116 123, která je dostupná nepřetržitě a zdarma.