Anders Hansen: Proč se cítíme špatně, když se máme tak dobře? Recenze

Otázka v názvu knihy je dobře položená. Žijeme v nejbezpečnější a nejsytější době v dějinách a přitom počty lidí léčených s úzkostí a depresí neklesají. Švédský psychiatr Anders Hansen na to nabízí odpověď, která zní překvapivě uklidňujícím způsobem: možná to není tím, že by se něco pokazilo, ale tím, že mozek dělá přesně to, k čemu se vyvinul.

Kniha Proč se cítíme špatně, když se máme tak dobře? vyšla ve Švédsku v roce 2021, česky ji v roce 2023 vydala Grada v překladu Lenky Štěpáníkové, v rozsahu 208 stran. Hansen je psychiatr a v posledních letech jeden z nejčtenějších popularizátorů duševního zdraví v Evropě, u nás vyšly i jeho tituly Doběhni svůj mozek a Instamozek.

Pozn.: Tato recenze vychází z anotace, veřejně dostupných informací a odborných ohlasů, nikoli z přečtení celého titulu.

O čem kniha je

Hansenův výchozí bod je jednoduchý. Lidský mozek vznikal ve světě, kde byla hlavním rizikem hladovění, infekce, predátoři a vyloučení ze skupiny. Systém, který takové prostředí přežil, musel být nastavený tak, aby raději stokrát planě spustil poplach, než jednou nespustil ten pravý.

Tenhle systém máme dodnes, jenže prostředí se změnilo. Poplach dnes nespouští šelma, ale nepřečtená zpráva od šéfa, srovnávání na sociálních sítích nebo nejistota v práci. Reakce zůstala stejná, kontext ne.

Kniha z toho odvozuje výklad úzkosti (poplachový systém, který dělá svou práci v prostředí, na které nebyl stavěný), skleslosti (stažení jako úsporný režim v době ohrožení) i osamělosti (signál, že jsem mimo skupinu, což bývalo životu nebezpečné). Přidává kapitoly o pohybu, spánku a sociálních vazbách jako o třech věcech, které mozku nejvíc chybí.

Co je na knize dobré

Odstraňuje stud. Tohle je hlavní důvod, proč knihu doporučit. Velká část utrpení u úzkosti nepochází z úzkosti samotné, ale z přesvědčení „se mnou je něco špatně“. Hansenův rámec tenhle předpoklad rozebírá: reakce dává smysl, jen je zbytečně silná a spustí se v nevhodné chvíli.

Píše lékař. Na rozdíl od řady evolučně laděných knih se Hansen drží při zemi, nedělá z evoluce návod na život a nekončí u doporučení žít jako lovci a sběrači. Zůstává u toho, co z toho plyne prakticky.

Je krátká. Dvě stě stran, srozumitelný jazyk, žádné zbytečné odbočky. Pro čtenáře, který se v depresi hůř soustředí, to není maličkost.

Věnuje se pohybu a spánku střízlivě. Tedy tomu, co má u deprese a úzkosti nejlepší podklad mezi opatřeními, která má člověk ve vlastních rukou. Podrobněji v našich textech o pohybu na depresi a o spánku, úzkosti a depresi.

V čem být opatrný

Evoluční vysvětlení je příběh, ne důkaz. Vysvětlení typu „tenhle rys přežil, protože byl výhodný“ se dá zkonstruovat skoro na cokoli a jen zřídka se dá otestovat. To knize neubírá hodnotu jako rámci pro porozumění, ale znamená to, že jednotlivá tvrzení nemají stejnou váhu jako klinická data.

Riziko zjednodušení. Z věty „úzkost není nemoc, ale funkce“ se snadno vyvodí, že se tedy nemá léčit. Autor nic takového netvrdí, ale zkrácené shrnutí knihy k tomu svádí. Rozhodující je míra: poplachový systém, který spouští neustále a brání člověku vyjít z domu, je porucha bez ohledu na to, jak dobře dával smysl v pravěku.

Nedostatek konkrétních postupů. Kniha vysvětluje, nenavádí. Kdo hledá kroky, co dělat zítra ráno, bude po dočtení potřebovat něco dalšího.

Komu ji doporučit

• Lidem, kteří se za svou úzkost stydí. Tady kniha odvede největší práci.
• Skeptikům k psychologii. Biologický a evoluční rámec bývá přijatelnější pro lidi, kterým vadí terapeutický jazyk.
• Blízkým lidí s úzkostí jako srozumitelné vysvětlení, proč nestačí říct „vždyť se nic neděje“.
• Čtenářům, kteří chtějí krátkou knihu a nemají kapacitu na pětisetstránkové svazky.

Naopak nečekejte návod na zvládání panické ataky ani program proti depresi. Na to jsou vhodnější prakticky zaměřené tituly.

Kde ji sehnat

Kniha je běžně dostupná, například u Kosmasu nebo Knih Dobrovský.

Související texty: tělesné příznaky úzkosti, příčiny deprese a HPA osa, kortizol a stres.