Antidepresiva a přibírání na váze: která a proč

„Nebudu z toho tlustá?“ Otázka, kterou pacienti kladou u antidepresiv nejčastěji hned po otázce na návykovost. A obava není lichá: strach z přibírání patří k hlavním důvodům, proč lidé léčbu svévolně ukončí, obvykle ve chvíli, kdy začíná zabírat.

Data k tématu byla dlouho roztříštěná a vycházela z malých studií. V roce 2024 vyšla v Annals of Internal Medicine analýza zdravotnických záznamů 183 tisíc pacientů, která osm nejběžnějších antidepresiv porovnala mezi sebou. Výsledek je střízlivější, než by čekal jak vystrašený pacient, tak lékař, který téma odbývá.

Co ukázala velká studie

Analýza sledovala změnu hmotnosti u pacientů, kteří nově začali s některým z osmi běžných antidepresiv, a porovnávala je se sertralinem jako referenčním lékem. Po šesti měsících vypadaly rozdíly takto:

Praktický závěr: u běžných SSRI a SNRI jsou rozdíly malé. Vybírat antidepresivum primárně podle váhy tedy nedává smysl, protože ostatní faktory (jaký lék v minulosti zabral, jaké má nežádoucí účinky, jaké má interakce) váží mnohem víc.

Léky mimo tuhle analýzu

Dvě skupiny stojí stranou a u nich je přírůstek podstatně větší:

• Mirtazapin. Blokuje histaminové receptory a receptory 5-HT2C, což výrazně zvyšuje chuť k jídlu. Přírůstky v řádu kilogramů jsou běžné. U pacienta, který kvůli depresi nejí a nespí, je to ale někdy žádoucí vlastnost, ne nežádoucí účinek.
• Tricyklická antidepresiva (amitriptylin, klomipramin). Podobný mechanismus, podobný efekt.

Naopak bupropion působí opačně, u části pacientů vede spíš k mírnému úbytku. V Česku není u deprese lékem první volby, ale jako varianta existuje.

Proč se váha během léčby mění

Vysvětlení nejsou zdaleka jen farmakologická a stojí za to je rozlišit, protože každé vede k jinému řešení.

• Návrat chuti k jídlu. Nejčastější a nejméně zmiňovaný důvod. Deprese chuť k jídlu často potlačuje a člověk během epizody zhubne. Když léčba zabere, chuť se vrátí a s ní i váha. Formálně jde o přibrání, fakticky o návrat k výchozímu stavu.
• Přímý vliv léku na chuť k jídlu. Přes histaminové a serotoninové receptory, nejvýrazněji u mirtazapinu.
• Chutě na sacharidy. Část pacientů popisuje zvýšenou chuť na sladké, hlavně večer.
• Změna aktivity. Útlum a únava na začátku léčby snižují výdej. Tenhle faktor bývá největší a zároveň nejlépe ovlivnitelný.
• Samotná deprese. Působí oběma směry. Někdo v ní hubne, jiný přibírá. Takže ne každá změna váhy během léčby jde na vrub léku.

Co s tím dělat

Pravidlo číslo jedna: nevysazujte lék sami. Náhlé ukončení přináší příznaky z vysazení a hlavně riziko návratu deprese, což je horší problém než dvě kila. Podrobněji v článku o vysazování antidepresiv.

Co dělat místo toho:

• Vážte se pravidelně a zapisujte. Jednou týdně, ráno, nalačno. Bez dat se řeší dojem, ne skutečnost, a v depresi bývá vnímání vlastního těla zkreslené.
• Mluvte o tom s lékařem včas. Ne po roce a osmi kilech. Když se váha začne měnit, dá se lék vyměnit nebo upravit dávka.
• Pohyb je nejúčinnější protiopatření. A má u deprese vlastní léčebný efekt, takže se vyplatí dvakrát. Viz text o pohybu na depresi.
• Řešte večerní chutě. Dostatek bílkovin během dne a pravidelná jídla omezí večerní nájezdy na sladké víc než jakékoli předsevzetí.
• Hlídejte spánek. Nedostatek spánku zvyšuje chuť k jídlu nezávisle na lécích.
• Nedržte při rozjezdu léčby dietu. Omezování v prvních týdnech, kdy se organismus přizpůsobuje léku, obvykle skončí neúspěchem a přidá pocit selhání ke stavu, ve kterém ho člověk potřebuje nejmíň.

Když je změna váhy velká

Rychlý a výrazný přírůstek nebo úbytek není typický nežádoucí účinek antidepresiv a zaslouží si vyšetření. Zvlášť pokud jsou přítomné i další příznaky: únava, změny kůže a vlasů, zimomřivost nebo naopak pocení, bušení srdce. V takovém případě se kontroluje hlavně funkce štítné žlázy, která dělá podobné potíže jako deprese a často s ní koexistuje. Podrobněji v textu o štítné žláze a psychice.

Jak rychle se váha mění a kdy je riziko nejvyšší

Půlroční data z americké analýzy říkají, jak velké jsou rozdíly mezi léky. Neříkají, co se děje dál. Na to odpovídá britská kohortová studie z BMJ, která sledovala téměř 300 tisíc lidí po dobu deseti let. Lidé užívající antidepresiva měli o 21 procent vyšší výskyt přírůstku alespoň 5 procent hmotnosti než lidé bez léčby, konkrétně 11,2 oproti 8,1 případu na 100 osoboroků. Riziko nebylo nejvyšší v prvních měsících, ale ve druhém a třetím roce léčby, a zvýšené zůstalo nejméně šest let. Ve druhém roce připadl jeden takový přírůstek navíc na každých 27 léčených lidí. Autoři sami upozorňují, že jde o pozorování, ne o důkaz příčiny, a část rozdílu může jít na vrub samotné depresi.

Praktický závěr: hlídat váhu jen první měsíce nestačí. Pokud léčba trvá déle než rok, patří kontrola hmotnosti k pravidelné návštěvě stejně jako otázka na nežádoucí účinky.

Přehled podle jednotlivých léků dává metaanalýza 116 studií:

Podle Serrettiho a Mandelliové (Journal of Clinical Psychiatry 2010). Autoři dodávají, že u každého léku se efekt výrazně liší podle člověka a s délkou léčby obvykle sílí.

Související texty: nežádoucí účinky antidepresiv, SSRI antidepresiva a jak fungují antidepresiva.

Tento článek je informativní a nenahrazuje doporučení lékaře. O změně léčby rozhoduje vždy lékař, který lék předepsal.