Ginkgo biloba a psychika: pomáhá na paměť a úzkost, nebo je to mýtus?

Ginkgo biloba patří mezi nejprodávanější rostlinné doplňky na světě a slibuje se u něj leccos: lepší paměť, ostřejší myšlení, prokrvení mozku i klidnější nervy. Výtažek z listů jinanu dvoulaločného (nejčastěji standardizovaný extrakt EGb 761) najdete v lékárnách i drogeriích, často s marketingem, který naznačuje mnohem víc, než kolik unese skutečná věda. V tomto článku se držíme dat: co studie u kognice a úzkosti opravdu ukazují a co zůstává jen nadějí.

Hned na úvod je férové říct, že obraz je smíšený. U některých skupin lidí se objevují mírné přínosy, u jiných žádné. Ginkgo biloba není lék na úzkost ani prokázaná prevence demence, byť se tak někdy prezentuje. Pojďme si projít, kde důkazy stojí pevněji a kde se jen tváří přesvědčivě.

Co je ginkgo biloba a na co se užívá

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) je strom, jehož listy se v tradiční medicíně používají po staletí. Moderní doplňky obvykle obsahují standardizovaný extrakt, nejčastěji EGb 761 s definovaným obsahem flavonoidů a terpenových laktonů. Právě tento extrakt byl předmětem většiny klinických studií, takže když se mluví o důkazech, jde nejčastěji o něj.

Lidé sahají po ginkgu hlavně kvůli těmto cílům:

• podpora paměti a soustředění,
• tzv. zlepšení prokrvení mozku a končetin,
• zmírnění příznaků u mírného kognitivního oslabení nebo demence,
• někdy také zklidnění při úzkosti či tinnitu (ušním šelestu).

Šíře těchto slibů je sama o sobě varovný signál. Doplněk, který má pomáhat na všechno, většinou nepomáhá spolehlivě na nic. Podívejme se proto na jednotlivé oblasti zvlášť.

Paměť a kognice: co ukazují studie

U zdravých lidí bez kognitivních potíží je výsledek poměrně jasný: přesvědčivý efekt na paměť se nepotvrzuje. Pokud užíváte ginkgo s očekáváním, že vám zlepší výkon v práci nebo u zkoušky, věda za vámi nestojí.

U demence a mírného kognitivního oslabení je obraz méně jednoznačný. Cochrane přehled shrnul, že důkazy o předvídatelném a klinicky významném přínosu ginkga jsou nekonzistentní a nespolehlivé. Ze čtyř novějších studií tři nenašly rozdíl proti placebu a jedna hlásila velký efekt, což samo o sobě ukazuje, jak rozkolísané výsledky jsou.

Prevence demence: velká studie řekla ne

Otázku, zda ginkgo dokáže demenci předcházet, řešila rozsáhlá americká studie GEM (Ginkgo Evaluation of Memory). Zahrnula přes 3000 lidí ve věku 75 a více let a sledovala je v průměru přibližně 6 let. Účastníci dostávali 240 mg ginkga denně, nebo placebo.

Závěr byl jednoznačný: ginkgo nesnížilo riziko vzniku demence ani Alzheimerovy nemoci, a to ani u zdravých seniorů, ani u lidí s mírným kognitivním oslabením. To je důležité vědět, protože právě prevence bývá v reklamách na ginkgo naznačována nejčastěji.

Úzkost: jedna nadějná studie, ale opatrně

U úzkosti je dat výrazně méně. Nejčastěji se cituje randomizovaná dvojitě zaslepená studie (Woelk a kol., 2007), která testovala EGb 761 u lidí s generalizovanou úzkostnou poruchou a poruchou přizpůsobení s úzkostnou náladou. Zúčastnilo se 107 osob, které dostávaly po dobu 4 týdnů buď 480 mg, 240 mg ginkga, nebo placebo.

Skóre úzkosti (škála HAMA) kleslo více v obou skupinách s ginkgem než na placebu a rozdíl byl statisticky významný, s náznakem závislosti na dávce. To zní povzbudivě, je tu ale několik důležitých výhrad:

• jde v podstatě o jednu menší studii, ne o opakovaně potvrzený nález,
• léčba trvala jen 4 týdny, takže o dlouhodobém účinku nevíme nic,
• výsledek nestačí na to, aby se ginkgo doporučovalo jako léčba úzkosti.

Pokud řešíte úzkost, podstatně lépe podložené jsou psychoterapie (zejména KBT) a u řady lidí i léky předepsané lékařem. Doplněk stravy je nanejvýš okrajová pomoc, ne náhrada péče. Zajímá-li vás, jak věda hodnotí jiné doplňky u nálady a spánku, přečtěte si náš přehled nutraceutik na depresi a samostatný text o L-theaninu na úzkost a spánek.

Jak by ginkgo mělo fungovat (mechanismus)

Navrhovaných mechanismů je víc a žádný z nich sám o sobě nevysvětluje zázračné účinky. Mezi nejčastěji zmiňované patří:

• mírné rozšíření cév a ovlivnění průtoku krve (odtud tvrzení o prokrvení mozku),
• antioxidační působení flavonoidů, tedy ochrana buněk před oxidačním stresem,
• ovlivnění shlukování krevních destiček, což ale zároveň souvisí s rizikem krvácení.

Mechanismus, který dává smysl v laboratoři, ale nezaručuje klinický přínos u člověka. Právě proto je důležité dívat se na výsledky studií, a ne jen na teorii, jak by látka mohla působit.

Bezpečnost a interakce: hlavně pozor na krvácení

Ginkgo bývá obecně snášeno dobře a v klinických studiích se neobjevuje výrazně více nežádoucích účinků než u placeba. To ale neznamená, že je bez rizik. Nejdůležitější je vliv na srážlivost krve.

Důkazy o krvácení nejsou úplně jednotné: některé přehledy samotné ginkgo s vyšším rizikem krvácení nespojily, u kombinace s warfarinem se ale riziko opakovaně objevuje. Bezpečnější je proto předpokládat, že riziko existuje, zvlášť pokud už berete cokoli, co ovlivňuje srážlivost.

Komu může a komu spíš nemá smysl

Shrnuto: ginkgo biloba není zázrak ani podvod, je to doplněk s úzkým a nejistým profilem účinku. U zdravých lidí, kteří od něj čekají lepší paměť, věda nadšení nepodporuje. U demence jsou výsledky rozporuplné a prevenci demence velká studie nepotvrdila. U úzkosti existuje jediný nadějný střípek, který sám o sobě k doporučení nestačí.

Pokud o ginkgu uvažujete, dává smysl probrat to s lékařem nebo lékárníkem, hlavně kvůli lékům a srážlivosti krve. A hlavně: doplněk by nikdy neměl odsouvat skutečnou léčbu úzkosti nebo deprese, která má prokázaný efekt.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Pokud se trápíte úzkostí, depresí nebo myšlenkami na sebepoškození, nezůstávejte na to sami. Nepřetržitou bezplatnou pomoc nabízí Linka první psychické pomoci 116 123.