„Každý třetí Čech má psychické potíže.“ Věta, která koluje médii, ale málokdo dodá, odkud pochází, jak se měřila a co přesně znamená. Přitom pro člověka, který se právě potýká s úzkostí, není otázka „kolik nás je“ akademická. Odpověď rozhoduje o tom, jestli si připadá jako výjimka, nebo jako součást velké skupiny.
Tenhle text shrnuje, co o výskytu duševních onemocnění v ČR víme z reprezentativních šetření, jak se čísla vyvíjela a hlavně jak je číst, aby z nich neplynulo víc, než v nich je.
Klíčové shrnutí
- V listopadu 2017 prožívalo některé z běžných duševních onemocnění přibližně 20 procent dospělých Čechů.
- V květnu 2020, tedy během prvního lockdownu, se podíl zvýšil téměř na 30 procent a v listopadu 2020 už šlo o každého třetího dospělého.
- Oproti předpandemickému období vzrostl výskyt deprese a rizika sebevražednosti zhruba trojnásobně a výskyt úzkostných poruch dvojnásobně.
- U žáků devátých tříd vykazovalo v roce 2023 známky středně těžké až těžké deprese 40 procent a úzkosti 30 procent.
- Čísla popisují příznaky zjištěné dotazníkem, ne diagnózy stanovené lékařem. To je zásadní rozdíl při jejich výkladu.
Dospělá populace: 20 procent před pandemií, třetina po ní
Nejlepší česká data pocházejí z opakovaných průřezových šetření Národního ústavu duševního zdraví. První proběhlo v listopadu 2017 na reprezentativním vzorku přesahujícím tři tisíce dospělých a zjistilo, že některé z běžných duševních onemocnění, tedy depresi, úzkostné poruchy nebo poruchy způsobené zneužíváním alkoholu, aktuálně prožívalo přibližně 20 procent dospělé populace.
Stejný tým šetření zopakoval během pandemie. V květnu 2020, tedy v době prvního lockdownu, vyšel podíl téměř 30 procent. Třetí vlna v listopadu 2020 ukázala další mírný nárůst, takže podle tehdejších dat prožíval duševní onemocnění každý třetí dospělý.
Data z opakovaných reprezentativních šetření Národního ústavu duševního zdraví. Zahrnují depresi, úzkostné poruchy a poruchy chování způsobené zneužíváním alkoholu. Šlo o aktuální výskyt v době dotazování, ne o celoživotní prevalenci. Nejvyšší nárůst zaznamenali mladí dospělí a lidé v horší ekonomické situaci.
Zajímavější než celkové číslo je rozložení nárůstu. Podle dat NÚDZ stoupl oproti předpandemickému období:
- výskyt deprese zhruba trojnásobně,
- riziko sebevražednosti také zhruba trojnásobně,
- výskyt úzkostných poruch zhruba dvojnásobně.
Deprese tedy vzrostla výrazněji než úzkost. To odpovídá tomu, co je o obou poruchách známo: úzkost reaguje na hrozbu, deprese spíš na ztrátu, bezmoc a přerušení běžného života. Pandemie přinesla obojí, ale to druhé v míře, jakou moderní společnost nepamatovala.
Děti a dospívající: čísla, která zaskočila
V květnu a červnu 2023 proběhlo v rámci národního monitoringu duševního zdraví dětí šetření mezi více než šesti tisíci žáky devátých tříd ve všech krajích. Výsledky:
Národní monitoring duševního zdraví dětí, vzorek přes 6 000 žáků devátých tříd, květen až červen 2023, všechny kraje. Jde o skríninkové dotazníky vyplněné samotnými žáky, nikoli o diagnózy. Čtrnácti až patnáctiletí navíc procházejí vývojovým obdobím, ve kterém je kolísání nálady běžné, což část výsledku vysvětluje, ale zdaleka ne celý.
Jak čísla číst, aby neklamala
Tahle část je důležitější než samotné hodnoty. Existují tři časté chyby ve výkladu.
Za prvé, příznaky nejsou diagnóza. Populační šetření pracují se skríninkovými dotazníky, které zachytí míru příznaků v posledních týdnech. Diagnózu stanoví lékař na základě vyšetření, které bere v úvahu délku trvání, dopad na fungování a další možné příčiny. Číslo „40 procent deváťáků vykazuje známky deprese“ tedy neznamená, že 40 procent deváťáků má depresi jako nemoc.
Za druhé, aktuální výskyt není celoživotní prevalence. Údaj 20 nebo 30 procent popisuje, kolik lidí má potíže právě teď. Celoživotní pravděpodobnost, že člověk někdy prodělá depresivní epizodu nebo úzkostnou poruchu, je podstatně vyšší.
Za třetí, nárůst nemusí být jen nárůstem nemoci. Na vyšších číslech se podílí i to, že se o duševním zdraví víc mluví, lidé příznaky lépe rozpoznají a méně se stydí je přiznat. Část zvýšení je tedy zlepšení záchytu, ne zhoršení stavu. To ale rozhodně nevysvětluje celý skok mezi lety 2017 a 2020, který proběhl v řádu měsíců.
Co z toho plyne prakticky
- Nejste výjimka. Pokud máte úzkost nebo depresi, jste ve skupině, která se počítá na statisíce lidí. V každé kanceláři a v každé školní třídě je někdo ve stejné situaci.
- Poptávka převyšuje nabídku. Dlouhé objednací lhůty u psychiatrů a psychologů nejsou selhání jednotlivce, ale strukturální problém. Není to důvod to vzdát, ale je to důvod ptát se na víc míst současně a nespoléhat na první odpověď.
- Prevence u dětí je nejzanedbanější oblast. Čísla u deváťáků ukazují, kde je největší mezera mezi potřebou a dostupnou péčí.
- Ekonomická situace je rizikový faktor. Nejvyšší nárůst zaznamenali lidé, kteří přišli o práci nebo měli minimální příjem. Duševní zdraví není jen věcí biologie a psychiky.
Kde hledat aktuální data
Nejlepším zdrojem je Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), který provádí populační šetření a publikuje tiskové zprávy i odborné studie. Data o poskytnuté péči, tedy o počtech ošetřených pacientů a o kapacitách, sbírá ÚZIS ČR. Rámec systémových změn popisuje Národní akční plán pro duševní zdraví.
Pokud v datech hledáte odpověď na otázku, jestli máte vyhledat pomoc, mrkněte raději na orientační dotazníky PHQ-9 a GAD-7. Rozhodnutí by mělo vycházet z toho, jak vám je, ne z toho, kolik lidí je na tom podobně.
Při myšlenkách na sebevraždu volejte Linku první psychické pomoci 116 123 (nepřetržitě, zdarma), děti a dospívající Linku bezpečí 116 111, při ohrožení života 155.
Související texty: svépomocné skupiny a komunity, psycholog na pojišťovnu a kam se obrátit v krizi.
Časté otázky
Kolik lidí v Česku má duševní onemocnění?
Podle reprezentativního šetření Národního ústavu duševního zdraví prožívalo v listopadu 2017 některé z běžných duševních onemocnění přibližně 20 procent dospělých. V květnu 2020 to bylo téměř 30 procent a v listopadu 2020 podle tehdejších dat každý třetí dospělý.
O kolik vzrostla deprese během pandemie?
Podle dat NÚDZ stoupl oproti předpandemickému období výskyt deprese zhruba trojnásobně, stejně jako riziko sebevražednosti. Výskyt úzkostných poruch vzrostl zhruba dvojnásobně. Nejvyšší nárůst zaznamenali mladí dospělí a lidé v horší ekonomické situaci.
Jaká jsou čísla u dětí a dospívajících?
V národním monitoringu z května a června 2023 na vzorku přes 6 000 žáků devátých tříd vykazovalo 40 procent známky středně těžké až těžké deprese a 30 procent známky úzkosti. Přes 50 procent mělo sníženou celkovou pohodu. Jde o skríninkové dotazníky vyplněné žáky, ne o diagnózy.
Znamená 40 procent deváťáků s příznaky deprese, že 40 procent má depresi?
Ne. Populační šetření pracují se skríninkovými dotazníky, které zachytí míru příznaků v posledních týdnech. Diagnózu stanoví lékař na základě vyšetření, které posuzuje délku trvání, dopad na fungování a další možné příčiny. Rozdíl mezi příznaky a diagnózou je v těchto číslech zásadní.
Není nárůst jen tím, že se o tom víc mluví?
Zčásti ano. Vyšší čísla ovlivňuje i to, že lidé příznaky lépe rozpoznají a méně se stydí je přiznat, což zlepšuje záchyt. Tohle vysvětlení ale nepokrývá celý skok mezi lety 2017 a 2020, protože proběhl během několika měsíců, což pro změnu postojů není dost dlouhá doba.
Kde najdu aktuální česká data o duševním zdraví?
U Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který provádí populační šetření a publikuje tiskové zprávy i studie. Data o poskytnuté péči a kapacitách sbírá ÚZIS ČR. Systémový rámec popisuje Národní akční plán pro duševní zdraví.
Zdroje a citace
- V důsledku pandemie covid-19 se s duševním onemocněním potýká téměř každý třetí dospělý. NÚDZ, 2021. NÚDZ →
- Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti. NÚDZ, 2024. NÚDZ →
- Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030, analytická část. Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2020. odkaz →
- Depressive disorder (depression). WHO, 2023. WHO →
Poslední kontrola zdrojů: 6. 8. 2026.
