Jak interleukin-6 ovlivňuje úzkost a depresi

Interleukin-6 je signální molekula imunitního systému, takzvaný prozánětlivý cytokin. Tělo ho uvolňuje, když čelí infekci, zranění nebo dlouhodobému stresu. V posledních dvou dekádách se ale dostal do hledáčku psychiatrie z jiného důvodu: u části lidí s depresí a úzkostí ho v krvi nacházíme mírně zvýšený, i když nemají žádnou zjevnou infekci. To vedlo vědce k otázce, zda zánětlivé procesy mohou u některých lidí spoluvytvářet nebo udržovat příznaky na náladě.

Hned na úvod je férové říct, co tato souvislost neznamená. Netvrdíme, že úzkost a deprese jsou „jen zánět“, ani že každý člověk s těmito potížemi má zvýšený interleukin-6. Vztah je statistický a týká se podskupiny lidí. Přesto je to nadějný směr, protože by mohl jednou pomoci léčit cíleněji ty, kterým běžná léčba zabírá málo.

Co je interleukin-6

Cytokiny jsou drobné bílkoviny, kterými spolu buňky imunitního systému komunikují. Interleukin-6 patří mezi nejvíce zkoumané z nich. Má dvojí povahu: za určitých okolností spouští zánět, jindy pomáhá zánět tlumit a podílí se na hojení. Zjednodušeně ho lze chápat jako jednu z hlasitějších zpráv typu „v těle se něco děje“.

Krátkodobé zvýšení IL-6 při infekci nebo po náročném tréninku je normální a žádoucí. Problém nastává spíš u mírně zvýšených hodnot, které přetrvávají dlouhodobě. Takový nízkoúrovňový chronický zánět souvisí s řadou civilizačních onemocnění a podle výzkumu může u citlivějších lidí ovlivňovat i náladu.

Zánětlivá hypotéza deprese a úzkosti

Inspirací pro zánětlivou hypotézu byl dlouho známý jev. Lidé s akutní infekcí často zažívají takzvané nemocenské chování: únavu, ztrátu zájmu, sociální stažení a zhoršenou náladu. Tyto projevy se nápadně podobají depresi. Vlivný přehled Millera a Raisona v Nature Reviews Immunology shrnul, jak může propojení imunity a mozku fungovat a proč by mohlo být u některých pacientů terapeutickým cílem.

U úzkosti je důkazů méně než u deprese, ale směr je podobný. Část studií nachází souvislost mezi vyšším zánětem a úzkostnými příznaky, často právě tam, kde se úzkost a deprese překrývají. Zánětlivá hypotéza tak nejspíš popisuje jeden z více mechanismů, který hraje roli u některých lidí, ne jednotnou příčinu u všech. Širšímu kontextu se věnujeme v textu o tom, jak spolu souvisí zánět a deprese.

Jak zvýšený interleukin-6 souvisí s náladou

IL-6 sám o sobě náladu nemění mávnutím proutku. Působí přes několik propojených cest, které se vzájemně ovlivňují. Žádná z nich není samostatným vypínačem deprese, dohromady ale popisují, jak by zánět mohl posouvat mozek nesprávným směrem.

• Vliv na mozek: cytokiny mohou ovlivnit činnost mozku, aniž by ho fyzicky „napadly“. Signál se přenáší přes cévní řečiště, bloudivý nerv i imunitní buňky. Výsledkem může být únava, zpomalení a snížená schopnost prožívat radost.
• HPA osa: zánět aktivuje stresovou osu a podílí se na dysregulaci kortizolu. O tom, jak funguje tato stresová osa, píšeme podrobněji v článku o HPA ose a kortizolu.
• Neurotransmitery: zánět může odklánět aminokyselinu tryptofan od tvorby serotoninu k jiným látkám a zasahovat do hospodaření s dopaminem. To se pojí spíš s útlumem motivace a anhedonií.

Vztah pravděpodobně funguje obousměrně: zánět může přispívat ke zhoršení nálady a zhoršená nálada (přes stres, horší spánek a méně pohybu) může zánět udržovat. Šipky proto míří oběma směry.

Co o tom víme z výzkumu

Nejcitovanějším důkazem jsou meta-analýzy, které sloučí výsledky mnoha menších studií. Klasická práce Dowlatiho a kolegů z roku 2010 zjistila, že lidé s depresí mají v průměru významně vyšší hladiny IL-6 i TNF-alfa než zdravé kontroly. Pozdější meta-analýza Howrena a kolegů potvrdila stejný směr u IL-6 i C-reaktivního proteinu (CRP).

Důležitý je ovšem rozsah rozdílu. V průměru je malý a hodnoty se u nemocných i zdravých výrazně překrývají. To je hlavní důvod, proč nelze depresi ani úzkost diagnostikovat z odběru krve. Na úrovni velkých skupin je signál reálný a opakovatelně měřitelný, u jednotlivého člověka má ale omezenou výpovědní hodnotu.

Zajímavý vhled přidávají longitudinální studie, které sledují lidi v čase. Rozsáhlá britská kohorta (Khandaker a kol.) ukázala, že děti s vyšším IL-6 měly v mladé dospělosti mírně vyšší riziko deprese. To naznačuje, že u části lidí může zánět vztahu předcházet, ne být jen jeho důsledkem. Stále jde ale o riziko ve skupinách, ne o osud jednotlivce.

Asociace není totéž co příčina

U interleukinu-6 je poctivé oddělit silnější a slabší závěry. Silné je pozorování, že IL-6 a deprese spolu u části lidí statisticky souvisí. Slabší, tedy méně jisté, je tvrzení o příčině a směru vztahu.

• Obousměrnost: zvýšený IL-6 může k příznakům přispívat, ale může být i jejich důsledkem (přes špatný spánek, stres, méně pohybu nebo nadváhu).
• Není to univerzální: velká část lidí s depresí nebo úzkostí zvýšený zánět vůbec nemá.
• Chybí rutinní test: kvůli překryvu hodnot zatím neexistuje krevní test, který by depresi či úzkost potvrdil nebo vyloučil.
• Mozek se umí měnit: nálada a mozek nejsou statické. Souvislosti mezi schopností mozku se přizpůsobovat a depresí rozebíráme v článku o neuroplasticitě a depresi.

Interleukin-6 tak nejspíš popisuje jeden dílek skládačky, který je důležitý u některých lidí, ne kompletní vysvětlení deprese a úzkosti u všech.

Co může pomáhat tlumit zánět

Z výše uvedeného neplyne žádný zázračný recept. Plyne z něj spíš nepřímé poselství: faktory, které dlouhodobě tlumí nízkoúrovňový zánět, dávají smysl pro celkové zdraví i náladu. Nenahrazují odbornou péči, ale mohou ji rozumně doplňovat.

• Spánek: chronický nedostatek a nekvalitní spánek zánětlivé ukazatele zvyšují. Pravidelný režim patří k základům.
• Pohyb: pravidelná přiměřená fyzická aktivita je spojena s nižší dlouhodobou zánětlivou aktivitou.
• Strava: pestrá strava s dostatkem zeleniny, vlákniny a zdravých tuků (například omega-3) bývá spojována s nižším zánětem než strava bohatá na ultrazpracované potraviny.
• Zvládání stresu: dlouhodobý stres přes HPA osu zánět podporuje, takže relaxace a péče o psychiku mají i tělesný rozměr.

Žádné z těchto opatření není léčbou deprese ani úzkosti a nelze si na jejich základě upravovat medikaci. Jsou to běžné pilíře zdravého životního stylu, které stojí za to mít v pořádku tak jako tak.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Pokud se trápíte depresí nebo úzkostí, obraťte se na svého lékaře nebo psychologa. Pokud prožíváte krizi nebo myšlenky na sebepoškození, je tu nonstop a zdarma Linka první psychické pomoci 116 123.