Nemocenská a invalidní důchod při depresi v roce 2026

Když deprese nebo úzkostná porucha přeroste do stavu, kdy člověk nemůže pracovat, přidá se k nemoci ještě jedna zátěž: nejistota, z čeho bude žít. A úřední informace bývají psané tak, že se v nich zdravý člověk zorientuje s obtížemi, natož člověk v depresivní epizodě.

Tenhle text prochází celou cestu od neschopenky až k případné žádosti o invalidní důchod při depresi. Částky, lhůty a paragrafy jsme 15. 10. 2026 ověřili v aktuálním znění zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.), zákona o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.) a na webech ČSSZ a Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Je to orientace, ne právní stanovisko: závazné informace dá územní správa sociálního zabezpečení (ÚSSZ). A neschopenka z psychických důvodů není o nic méně legitimní než po operaci kolena.

Kolik dostanu na neschopence v roce 2026?

Neschopenku vystavuje ošetřující lékař, praktik nebo psychiatr. První dva týdny platí zaměstnavatel, potom stát.

Karenční doba byla zrušena 1. 7. 2019, náhrada mzdy tedy náleží od prvního dne. Denní vyměřovací základ, zjednodušeně průměrný denní hrubý příjem, se ale nezapočítává celý: v roce 2026 se do 1 633 Kč počítá z 90 %, mezi 1 633 a 2 449 Kč z 60 %, mezi 2 449 a 4 897 Kč z 30 % a nad 4 897 Kč vůbec (redukční hranice ČSSZ). Stropy v tabulce jsme z těchto hranic spočítali podle § 21 a § 29 zákona č. 187/2006 Sb.

OSVČ mají nemocenské jen při dobrovolném pojištění trvajícím aspoň 3 měsíce před neschopností, a to až od 15. dne. Minimální pojistné je v roce 2026 243 Kč měsíčně.

Co se o mé neschopnosti dozví zaměstnavatel?

Diagnózu ne. Neschopenka je od 1. 1. 2020 elektronická a zaměstnavatel se o ní dozví přímo od ČSSZ. Diagnózu smí podle § 60 zákona č. 187/2006 Sb. obsahovat jen část dokladu pro orgán nemocenského pojištění. Zaměstnavatel vidí data, adresu pobytu, vycházky a údaj o úrazu, ale podle technického popisu eNeschopenky (ČSSZ) i název zařízení, které neschopenku vystavilo, a jméno lékaře. Z názvu psychiatrického pracoviště si tedy může leccos domyslet.

Vycházky povoluje lékař, nejvýše 6 hodin denně mezi 7 a 19 hodinou, v konkrétním časovém úseku (§ 56 odst. 6). U deprese bývají součástí léčby, protože izolace stav zhoršuje.

Režim kontroluje ÚSSZ, zaměstnavatel v prvních 14 dnech jen adresu a vycházky. Nepřítomnost při kontrole musíte vysvětlit do následujícího pracovního dne. Za porušení režimu lze podle současného § 125 nemocenské krátit nebo odejmout až do konce neschopnosti; strop 100 dní, který uvádějí starší stránky ČSSZ, už v zákoně není.

Může mi zaměstnavatel dát na neschopence výpověď?

Zpravidla ne. Neschopnost je ochranná doba a § 53 zákoníku práce v ní výpověď zakazuje, pokud si ji zaměstnanec nepřivodil úmyslně, opilostí nebo drogami. Výjimky v § 54 jsou úzké: zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či jeho části, důvody pro okamžité zrušení a porušení povinností podle § 52 písm. g) a § 301a. Nadbytečnost výjimkou není. Výpověď daná před neschopností doběhne až po jejím skončení (§ 53 odst. 2).

Skončí-li pracovní poměr během neschopnosti jinak, třeba dohodou, nemocenské běží dál, jen lékař pak hodnotí, zda zvládnete povinnosti uchazeče o zaměstnání (ČSSZ). Kdo onemocní do 7 dnů po skončení zaměstnání, má díky ochranné lhůtě (§ 15) nemocenské od 15. dne.

Jak dlouho můžu být na neschopence?

Nemocenské lze vyplácet nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti (§ 26 zákona č. 187/2006 Sb.). Započítávají se do ní i předchozí neschopnosti z posledních 380 dnů, ledaže jste od konce poslední aspoň 190 dnů pracovali. Kdo byl v předchozím roce opakovaně nemocný, má podpůrčí dobu reálně kratší.

Po 180 dnech musí ošetřující lékař spolu s posudkovým lékařem zhodnotit, zda je stav stabilizovaný, a od té chvíle se pracovní schopnost posuzuje i vzhledem k jiné než dosavadní práci (§ 55 a § 61). Na blížící se konec podpůrčí doby vás ÚSSZ upozorní aspoň 2 měsíce předem (§ 84 odst. 2). To upozornění nezahazujte, je to signál, že je čas jednat.

Co když se do 380 dnů neuzdravím?

Požádejte o prodloužení formulářem Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (ePortál ČSSZ nebo písemně), zaměstnanci na ÚSSZ podle sídla mzdové účtárny, OSVČ podle bydliště.

• Kdo rozhoduje: posudek dělá lékař IPZS, rozhodnutí vydá ÚSSZ.
• Podmínka: lze čekat, že brzy zase budete schopni pracovat, i jinde než dosud (§ 27). Čekání na odložitelné vyšetření samo nestačí.
• Jak dlouho: vždy nejvýše 3 měsíce, celkem nejvýše 350 dnů, tedy nejdéle 730 dnů od vzniku neschopnosti. Právní nárok na prodloužení není.
• Kdy podat: ČSSZ doporučuje asi měsíc před koncem podpůrčí doby, nejpozději do 3 měsíců od jejího uplynutí (§ 145 odst. 3).
• Jak rychle: posudek do 7 dnů, rozhodnutí ÚSSZ asi do 2 týdnů, odvolání do 15 dnů.

Bez prodloužení zbývá status osoby zdravotně znevýhodněné nebo žádost o invalidní důchod.

Kdy mám nárok na invalidní důchod?

Invalidita se neposuzuje podle diagnózy, ale podle poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 zákona č. 155/1995 Sb.). Dlouhodobý znamená podle IPZS trvající déle než rok. Posudek dělá od 1. 1. 2024 lékař IPZS, ne ošetřující psychiatr.

Průměry (ČSSZ) platí pro důchody bez souběhu s vdovským. Druhou podmínkou je potřebná doba pojištění, která se odvíjí od věku při vzniku invalidity (§ 40):

Doba pojištění se nevyžaduje, pokud invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 38). Kdo se stal invalidním ve třetím stupni před 18. rokem a potřebnou dobu nemá, má od 18 let nárok na invalidní důchod z mládí, pokud má trvalý pobyt v Česku (§ 42).

Jak se u deprese posuzuje pokles pracovní schopnosti?

Podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., kapitoly V, položky 4 (afektivní poruchy). Hodnotí se závažnost epizod, jejich délka, četnost a délka remisí.

Rozpětí lze posunout nejvýše o 10 procentních bodů (§ 3 a § 4 vyhlášky). Lehká deprese tak invaliditu nezakládá, středně těžká je kolem hranice prvního stupně, těžká chronická odpovídá druhému. Smíšená úzkostně depresivní porucha spadá pod položku 5.

K 31. 12. 2025 se kvůli duševním poruchám vyplácelo 113 281 invalidních důchodů, víc než kvůli nemocem pohybového aparátu (ČSSZ). Deprese (F32 a F33) za tím podle našeho součtu z tabulek ČSSZ stojí u 15 015, nejčastěji v prvním stupni (6 650). K posudku se vyplatí mít:

• Souvislou dokumentaci od psychiatra s průběhem, ne jen seznam léků.
• Doklad o vyzkoušené léčbě: léky, dávky, doba, efekt. Léčebnou rezistenci vyhláška výslovně uvádí u těžkého postižení.
• Popis skutečného fungování: co konkrétně nezvládáte, třeba pravidelný režim nebo jednání s lidmi.

Vezměte s sebou někoho blízkého. V depresi lidé své potíže popisují mírněji, než jaké jsou.

Kolik činí invalidní důchod v roce 2026?

Důchod má dvě části. Základní výměra je pro všechny stejná a v roce 2026 činí 4 900 Kč měsíčně (nařízení vlády č. 365/2025 Sb.). Procentní výměra závisí na výdělcích a letech pojištění: u důchodu přiznaného v roce 2026 činí za každý rok 1,495 % výpočtového základu u třetího stupně, polovinu u druhého a třetinu u prvního (§ 41 zákona č. 155/1995 Sb.). Po důchodové reformě sazba postupně klesá až na 1,45 %.

Připočítává se i dopočtená doba od vzniku invalidity do důchodového věku, celá nebo zčásti podle předchozího pojištění. Nejnižší možný invalidní důchod je v roce 2026 6 534 Kč u prvního, 7 350 Kč u druhého a 9 800 Kč u třetího stupně (ČSSZ).

Žádost se podává na kterékoli ÚSSZ nebo online přes ePortál ČSSZ. IPZS má na posudek 45 dnů, ČSSZ na rozhodnutí 90 dnů (§ 16a a § 85a zákona č. 582/1991 Sb.). Když vás posudek během neschopnosti uzná invalidním, nemocenské skončí 30 dnů po něm; mezeru do výplaty důchodu lze překlenout mimořádnou zálohou.

Můžu s invalidním důchodem pracovat?

Ano. Výdělek není omezený a práce nemůže být důvodem k odebrání důchodu (ČSSZ). U prvního a druhého stupně vám zůstává část pracovní schopnosti, takže se s prací počítá. Invalidita se přezkoumává při kontrolních prohlídkách v termínu z předchozího posudku; výsledkem může být stejný, nižší i vyšší stupeň, nebo konec invalidity (IPZS).

Co dělat, když žádost zamítnou?

Do 30 dnů lze podat písemné námitky na kterékoli ÚSSZ (§ 88 zákona č. 582/1991 Sb.). Samotný posudek IPZS napadnout nelze, jen rozhodnutí. Proti rozhodnutí o námitkách lze do 2 měsíců podat žalobu ke krajskému soudu (§ 72 soudního řádu správního). S podáním může pomoct sociální pracovník, třeba v Centru duševního zdraví. Nezvládat to v depresi sám není selhání, je to příznak nemoci.

Částky platí k 15. 10. 2026 a každý rok se mění, aktuální stav najdete na webu ČSSZ a IPZS.

Související texty: příznaky deprese, syndrom vyhoření, hospitalizace na psychiatrii, psycholog na pojišťovnu a kam se obrátit v krizi. Při myšlenkách na sebevraždu volejte Linku první psychické pomoci 116 123.

Časté otázky

Jak dlouho můžu být na neschopence s depresí?

Nemocenské se vyplácí nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti a započítávají se do nich i předchozí neschopnosti z posledních 380 dnů, pokud jste mezitím nepracovali aspoň 190 dnů. Prodloužit lze vždy nejvýše o 3 měsíce, celkem o 350 dnů, takže výplata trvá nejdéle 730 dnů.

Kolik dostanu na nemocenské v roce 2026?

Prvních 14 dní platí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Od 15. dne vyplácí ÚSSZ nemocenské: 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. dne, 66 % od 31. dne a 72 % od 61. dne. Při redukčních hranicích pro rok 2026 (1 633, 2 449 a 4 897 Kč) to vychází nejvýše na 1 617, 1 779 a 1 940 Kč za den.

Dozví se zaměstnavatel, že mám depresi?

Diagnózu ne. Podle § 60 zákona o nemocenském pojištění smí diagnózu obsahovat jen část dokladu určená orgánu nemocenského pojištění. Zaměstnavatel z eNeschopenky vidí začátek a konec neschopnosti, adresu pobytu, vycházky a to, jestli nejde o úraz, ale také název zařízení, které neschopenku vystavilo, a jméno lékaře. Z názvu psychiatrického pracoviště si tedy může leccos domyslet.

Může mi zaměstnavatel dát výpověď, když jsem na neschopence?

Zpravidla ne. Neschopnost je ochranná doba a § 53 zákoníku práce v ní výpověď zakazuje. Výjimkou jsou zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či jeho části, důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru a vybraná porušení povinností podle § 54. Nadbytečnost výjimkou není.

Dá se dostat invalidní důchod za depresi?

Ano, pokud deprese sníží pracovní schopnost aspoň o 35 %. Vyhláška č. 359/2009 Sb. hodnotí afektivní poruchy podle závažnosti: středně těžké postižení 30 až 45 %, těžké, chronické nebo léčebně rezistentní 60 %, zvláště těžké 70 až 80 %. Podle ČSSZ se k 31. 12. 2025 kvůli depresím (F32 a F33) vyplácelo zhruba 15 tisíc invalidních důchodů.

Kolik je invalidní důchod v roce 2026?

Skládá se ze základní výměry 4 900 Kč a procentní výměry podle výdělků a let pojištění. Nejnižší možný důchod je 6 534 Kč u prvního, 7 350 Kč u druhého a 9 800 Kč u třetího stupně. Průměrný sólo invalidní důchod činil v červnu 2026 podle ČSSZ 10 462, 12 394 a 18 293 Kč.

Můžu s invalidním důchodem pracovat?

Ano. Výše výdělku není omezená a práce sama o sobě není důvodem k odebrání důchodu. U prvního a druhého stupně vám zůstává část pracovní schopnosti, takže se s prací počítá. Invalidita se ale přezkoumává při kontrolních prohlídkách IPZS a stupeň se při zlepšení může snížit.

Co když mi invalidní důchod zamítnou?

Do 30 dnů lze podat písemné námitky na kterékoli ÚSSZ; samotný posudek IPZS napadnout nelze. Proti rozhodnutí o námitkách lze do 2 měsíců podat žalobu ke krajskému soudu podle bydliště.

Zdroje a citace

1. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Sbírka zákonů ČR, 2026. odkaz →
2. Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026. ČSSZ, 2025. odkaz →
3. Otázky spojené s déletrvající pracovní neschopností. ČSSZ, 2026. odkaz →
4. eNeschopenka: základní informace pro zaměstnance a OSVČ. ČSSZ, 2026. odkaz →
5. eNeschopenka: popis rozhraní pro zaměstnavatele. ČSSZ, 2025. odkaz →
6. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Sbírka zákonů ČR, 2026. odkaz →
7. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Sbírka zákonů ČR, 2026. odkaz →
8. Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Sbírka zákonů ČR, 2009. odkaz →
9. Nařízení vlády č. 365/2025 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2026. Sbírka zákonů ČR, 2025. odkaz →
10. Invalidní důchody podrobně. ČSSZ, 2026. odkaz →
11. Vyplácené invalidní důchody dle skupin diagnóz ve stavu k 31. 12. 2025. ČSSZ, 2026. odkaz →
12. Průměrná výše sólo důchodů v ČR v časové řadě. ČSSZ, 2026. odkaz →
13. Invalidita: posouzení zdravotního stavu. Institut posuzování zdravotního stavu, 2026. odkaz →
14. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Sbírka zákonů ČR, 2026. odkaz →
15. Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. ePortál ČSSZ, 2026. odkaz →

Poslední kontrola zdrojů: 15. 10. 2026.