Rhodiola rosea na stres a únavu: co skutečně říká věda

Rhodiola, česky rozchodnice růžová (latinsky Rhodiola rosea), patří mezi nejznámější adaptogeny, tedy rostliny, u nichž se předpokládá, že pomáhají tělu lépe zvládat zátěž. Roste v chladných horských oblastech a v lidovém léčitelství severní Evropy a Asie se kořen používá po staletí proti únavě a vyčerpání. Dnes se rhodiola prodává hlavně jako doplněk na stres, únavu a takzvané vyhoření. Otázka, kterou si lidé kladou, je prostá: funguje to, nebo jde jen o marketing?

Odpověď je opatrně nadějná. U stresem podmíněné únavy a u celkové vyčerpanosti vypadají výsledky některých studií slibně. Zároveň ale platí, že kvalitních důkazů je málo, studie bývají malé a krátké a u úzkosti a deprese jsou výsledky smíšené. V tomto článku si poctivě projdeme, co data ukazují, kde mají slabiny, jaké dávkování se používá a na co dát pozor z hlediska bezpečnosti.

Co je rhodiola a jak by mohla působit

Rozchodnice růžová je sukulentní rostlina, která roste v chladných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Léčebně se využívá kořen, z něhož se připravuje standardizovaný extrakt. Mezi sledované účinné látky patří rosaviny a salidrosid, podle nichž bývají kvalitní přípravky standardizované.

Navrhované mechanismy se točí kolem reakce těla na stres. Předpokládá se vliv na stresovou osu hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA), která řídí vyplavování kortizolu, a možné působení na neurotransmitery a buněčnou energii. Tyto mechanismy jsou ale zatím spíše hypotézy odvozené z laboratorních a menších klinických studií, nikoli pevně prokázaná fakta u člověka.

Stres a únava: kde jsou důkazy nejsilnější

Nejzajímavější data má rhodiola u únavy spojené se stresem. Často citovaná randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s extraktem SHR-5 sledovala 60 lidí se stresem podmíněnou únavou, kteří 28 dní užívali 576 mg denně nebo placebo. Skupina s rhodiolou vykázala významné zlepšení vyčerpání měřeného Pinesovou škálou vyhoření, lepší pozornost a příznivější ranní odpověď kortizolu oproti placebu.

Pozdější otevřené (nezaslepené) studie s extraktem WS 1375 naznačily zlepšení u lidí s dlouhodobou únavou i u pacientů s příznaky vyhoření. Tyto studie ale neměly kontrolní skupinu, takže nelze odlišit skutečný účinek od přirozeného zlepšení a placebo efektu. Slibný signál tu je, jistota je ale nízká.

Vyhoření: nadějné signály bez tvrdých důkazů

Vyhoření je stav dlouhodobého vyčerpání spojený nejčastěji s prací. Multicentrická otevřená studie podávala 118 lidem s příznaky vyhoření 400 mg extraktu rhodioly denně po dobu 12 týdnů a většina sledovaných ukazatelů, včetně vyčerpání a soustředění, se v čase zlepšila.

Bez kontrolní skupiny ale nelze říct, kolik z toho je zásluha rhodioly. Pokud řešíte vyhoření, je užitečné nejdřív rozumět tomu, co to vlastně je a jak ho zvládat; více najdete v článku o syndromu vyhoření. Doplněk může být nanejvýš jednou z částí péče, ne řešením.

Úzkost a deprese: smíšené a předběžné výsledky

U úzkosti a deprese jsou data slabší. Menší pilotní studie u generalizované úzkostné poruchy naznačila snížení úzkostných skóre, šlo ale o malou otevřenou studii bez placeba. U deprese je nejčastěji zmiňována randomizovaná studie srovnávající rhodiolu se sertralinem (běžným antidepresivem) u mírné až střední deprese. Rhodiola měla menší antidepresivní efekt než sertralin, ale lepší snášenlivost a méně nežádoucích účinků. Studie byla ovšem malá a koncipovaná jako předběžná.

Souhrnně tedy nelze říct, že by rhodiola byla ověřenou léčbou úzkosti nebo deprese. Jak hodnotit důkazy u podobných přírodních látek a proč u většiny doplňků zůstává jistota nízká, rozebíráme i v přehledu nutraceutik na depresi.

Jaké dávkování se ve studiích používá

Klinické studie nejčastěji pracovaly se standardizovaným extraktem v dávce zhruba 200 až 600 mg denně, často rozdělené nebo užívané ráno kvůli možnému povzbuzujícímu efektu. Extrakty bývají standardizované na obsah rosavinů a salidrosidu.

Přípravky ale nejsou navzájem zaměnitelné. Liší se použitým extraktem, obsahem účinných látek i výrobní kvalitou, takže dávka ze studie neznamená, že libovolný volně prodejný doplněk bude mít stejný účinek. Vyšší dávka navíc automaticky neznamená lepší výsledek.

Bezpečnost a na co si dát pozor

Rhodiola je v krátkodobých studiích obvykle dobře snášena a závažné nežádoucí účinky byly hlášeny vzácně. To ale neznamená, že je vhodná pro každého a za všech okolností.

• Mírné potíže: občas se objevují podrážděnost, neklid, potíže se spánkem nebo bolest hlavy, zejména při užívání večer.
• Těhotenství a kojení: kvůli nedostatku dat se užívání nedoporučuje.
• Léky a další stavy: možné interakce nelze vyloučit; opatrnost je namístě při užívání antidepresiv, léků na tlak nebo na cukrovku.
• Kvalita doplňků: doplňky stravy nepodléhají tak přísné kontrole jako léky, takže obsah a čistota se mohou lišit.

Pokud užíváte jakékoli léky nebo máte chronické onemocnění, poraďte se před užíváním rhodioly s lékařem nebo lékárníkem.

Závěr a kdy vyhledat pomoc

Rhodiola je zajímavý adaptogen s nadějnými, ale stále předběžnými důkazy. Nejvíc slibuje u stresem podmíněné únavy a celkového vyčerpání, u úzkosti a deprese zatím data nestačí. Většina studií je malá, krátká a metodicky slabá, proto je rozumné brát výsledky s rezervou. Rhodiola může být doplněk, který někomu pomůže lépe zvládat zátěž, není to ale náhrada odborné léčby.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou ani psychologickou péči. Pokud se cítíte v psychické tísni nebo máte myšlenky na sebepoškození, neváhejte zavolat na Linku první psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma).